Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Jan de Rossi
Ioannes Baptista de Rossi

23. května, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:1764

ŽIVOTOPIS

Pochází z Voltaggiu. Studoval v Římě, vynikal pilností, zbožností a mravností. Žil až přespříliš sebezapíravě na úkor zdraví. Stal se knězem a učil katechismu na veřejných prostranstvích. Ač nechtěl, byla mu udělena hodnost kanovníka. Kde mohl, konal skutky milosrdenství. Působil hlavně mezi chudými, nemocnými a hříšnými.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

PASTÝŘ CHUDÝCH, ZANEDBANÝCH A NEMOCNÝCH

Narodil se 22. 2. 1698 ve Voltaggiu v severní Itálii. Rodiče Karel a Františka ho vychovávali ke zbožnosti a Jan rád ministroval. Oblíbila si jej zámožná paní Marie Kambiosová, která po domluvě s rodiči si ho vzala do péče a zajistila mu vzdělání v Janově. Když mu bylo 13 let, otec zemřel a matka tehdy souhlasila s další nabídkou Janovy výchovy u příbuzného Vavřince de Rossi, který byl kanovníkem u Panny Marie Kosmedinské v Římě.

V Římě se Jan nejprve věnoval studiu na jezuitské škole, kde vynikal v učení i ve ctnostech a také vstoupil do mariánské družiny. Ve své horlivosti se snažil do svých aktivit vtáhnout i kamarády. Přesvědčoval je ke vstupu do mariánského bratrstva, vodil je do kostelů i do nemocnic, kam chodil sloužit nemocným. Poukazoval jim na vzor sv. Aloise a podporoval u nich život modlitby. V horlivosti kajícníka konal mnohé asketické skutky, až zřejmě přísností vůči sobě si přivodil onemocnění a delší čas nemohl navštěvovat výuku. Po uzdravení začal studium teologie u Dominikánů v Římě. Kněžské svěcení přijal 8. 3. 1721. Zároveň učinil slib, že nepřijme žádnou církevní hodnost, nebude-li k tomu nucen poslušností.

Po přijetí kněžství se Jan zaměřoval na chudé, zanedbané, nemocné na těle i na duši. Na veřejných prostranstvích svolával venkovany, kramáře i tuláky a vyučoval je náboženství. Také chodil mezi pastevce na staré římské forum a i je vyučoval katechismu. V přijatém a obětovaném utrpení viděl velkou hodnotu, proto rád chodil mezi nemocné a o nemocnicích říkal, že jsou to vinice, kde zraje dobré ovoce. Sám trpěl epilepsií. Své zděděné jmění prý věnoval na stavbu a vybavení nové nemocnice u sv. Aloise v Římě. Když se mu pro nemocné nedostávalo potřebného, šel pro ně i žebrat. Záleželo mu také na ubohých ženách a dívkách, které se toulávaly nocí a najal pro ně dům. Kde jen mohl prokazoval skutky tělesného i duchovního milosrdenství.

Po smrti příbuzného Vavřince po něm chtěli, aby převzal jeho kanovnickou hodnost, což odmítal do té doby, než mu to nařídil zpovědník. I jako kanovník dál trávil hodně času v nemocnicích, na kazatelně a ve zpovědnici. S horlivostí pořádal misie a duchovní cvičení. Už jako bohoslovec začal být zván "apoštol mládeže" a jako kanovník "rybář lidí". Vynikal v úctě k Panně Marii a ctil ji každodenní pobožností. Ze svatých si k následování oblíbil sv. Filipa Neriho. Kanovnického bytu se zřekl, aby mohl být kapitulou pronajímán a sám po 9 let bydlel v ubohé kůlničce. Teprve až zeslábl byl přinucen přesídlit do kláštera sv. Trojice, kde bydlel pohromadě s dalšími kněžími. Měl prý podivuhodnou znalost lidských srdcí a některým hříšníkům připomínal ve zpovědi hříchy, kterých se dopustili před dlouhou dobou. Ve skutcích milosrdenství byl vytrvalý až do konce života a zemřel s pověstí svatosti. Jeho hrob je v římském kostele Nejsv. Trojice a svatořečen byl Lvem XIII. r. 1881.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Život Jana Křtitele de Rossi je mi výzvou ke konání skutků milosrdenství. Abych lépe poznal, co se ode mne očekává, mohu si zopakovat, co vše se za skutky milosrdenství počítá, a pak dle možnosti s jejich konáním začnu. "Jsou to činy lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat - jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je…(zároveň) také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu."(KKC 2447)

Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal svatého Jana Křtitele de Rossi, aby sloužil Tvé církvi svým kázáním i příkladem; pomáhej nám, abychom jako on ochotně prokazovali milosrdenství, a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do Tvého království. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Baptista de Rossi (1764); Lucius, Montanus (asi 259); Desiderius, ep. Lingonen (asi 355); martyres in Cappadocia sub Maximiano (303); martyres in Mesopotamia (303); Ephebus (s. IV); Eutychius, abbas (ca. 487); Spes (ca. 517); Honoratus, abbas Sublacen. (s. VI ex.); Syagrius, ep. Trecen. (787); Michael, ep. Sinnaden. (826); Guibertus, monachus (962); Iosephus Kurzawa et Vincentius Matuszewski (1940)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský