Cuthbertus, ep. Lindisfarnen
| 20. března, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 687 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Northumberlandu v severní Anglii. Podle svatého Bedy měl v mládí při pasení ovcí vidění, jak andělé doprovázejí do nebe sv. Aidana.Asi v roce 651 se stal benediktinským mnichem v Melrose, kde byl opatem pozdější světec Eata. Pěšky i na koni podnikal cesty, aby sloužil vzdálenějším obyvatelům.
V roce 664 byl prý jmenován převorem kláštera Lindisfarne na ostrově Holy u východního pobřeží. Své působení lidového kazatele rozšířil na jih do Northumberlandu a Durhamu. Byl horlivým, strhujícím kazatelem, ale i samotářské povahy.
V roce 676 odešel na šest let na blízký ostrov Farna, kde žil jako poustevník. Po návratu byl králem Egfrithem a arcibiskupem Teodorem z Canterbury jmenován biskupem v Hexhamu. S jejich souhlasem tamní biskupský stolec zaměnil za lindisfarnský. Cele se věnoval svému poslání. Kázal a pomáhal almužnou i radami při návštěvách všech částí své diecéze. Po dvouletém působení rezignoval. S vědomím blížícího se konce života se odebral na ostrov Farna, kde zemřel.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Archippus (s. I.); Cuthbertus, ep. Lindisfarnen (687); Vulframnus (asi 700); Hippolytus Galantini♦ (1619); Baptista Spagnoli♦ (1516); Franciscus a Iesu Maria Ioseph Palau y Quer♦ (1872); Iosephus Bilczewski, episcopus (1923); Paulus, Cyrillus et Alius (s. inc.); Urbicius (ca. 450); Martinus, ep. Bracaren (ca. 579); Nicetas, ep. Apollonien (733); artyres in Pal (797); Ambrosius Sansedoni♦ (1287); Ioanna Véron♦ (1794); Maria Iosepha a Corde Iesu Sancho de Guerra (1912); Ioannes Nepomucenus, m. Pragæ (1393)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský