Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Terencius, Afrikán, Maxim, Pompeius, Alexandr, Teodor a 40 druhů
Terentius, Africanus, Maximus, Pompeius, Alexander, Theodorus et XL socii

10. dubna, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:asi 250

ŽIVOTOPIS

Pronásledování za císaře Decia záhy velmi silně zasáhlo i křesťany v Africe. Ti, kteří tam padli pro křesťanskou víru, jsou dnes v římském martyrologiu připomínáni na první místě.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

NEBOJTE SE TĚCH, KDO ZABÍJEJÍ TĚLO

Připomínáme si africké oběti Déciova krvavého zákona namířeného proti všem křesťanům. V Africe vladař Fortuncián nařídil vypátrání všech křesťanů, kteří nejsou ochotní obětovat zákonem uznávaným bohům. Měli být mučeni, aby odpadli od své víry a pokud tak neučiní, popraveni. O 46 křesťanech, kteří svou víru nezapřeli, máme k dispozici, poněkud upravený předáváním, následující příběh soudního řízení.

Všichni chycení křesťané byli zavedeni do mučírny, aby si mohli prohlédnout nástroje, pomocí kterých je kati budou nutit odříci se víry, neodřeknou-li se jí po dobrém. Křesťané se tam povzbuzovali k statečnému vyznání víry slovy evangelia: "Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle." (Mt 10,28) Fortuncián to slyšel a začal k nim kamarádsky hovořit: "Vidím, že jste dospělí a očekával bych i rozumní, jenže se divím, že jste zpozdilí a Bohem nazýváte toho, který byl ukřižován jako zločinec. Což to je rozumné uvažování?"

Terencius mu odpověděl: "Kdybys znal ukřižovaného, pohrdl bys modlami a klaněl se mu s námi, jelikož je Boží Syn plný milosrdenství a dobroty a jeho smrt na kříži byla pro naše vykoupení."

Nahněvaná odpověď vladaře zněla: "Obětujte nebo vás dám upálit!"

"Tím nás nezastrašíš!" hrdinně prohlásil mluvčí křesťanů, "nejsme tak choulostivé bačkory, abychom strachem z mučení zapřeli Dárce života!"

Tu je Fortuncián nařídil svléci a odvést do pohanského chrámu k místu oběti pro Herkula, s poznámkou: "Uvidíte moc a slávu."

Ale Terencius odpověděl: "Ti vaši domnělí bohové nejsou nic než dřevo, kámen a kov; nevidí, nemluví, neslyší a nechodí. Nemohou pomoci sobě ani jiným, natož se někomu mstít."

Na to vladař nařídil, aby on, Afrikán, Maxim a Pompeius byli zatím uvrženi do žaláře a znovu začal přemlouvat Alexandra, Theodora i ostatní, aby Herkulovi obětovali. Za jejich odmítnutí je dal ukrutně zbičovat, jejich rány polévat octem a posypávat solí. Dále je nařídil pálit pochodněmi. Ale oni zůstali pevní a modlili se. Připomněli si mládence v peci ohnivé a Ježíšovu moc povolávat k životu mrtvé, toužíce po vysvobození. Vladař viděl, že se modlí a dále povzbuzují, proto nařídil jejich natahování na skřipce a rozervat jejich tělo železnými hřebeny. A aby byla jejich smrt zaručená nechal jim nakonec usekat hlavy.

Pak dal předvést Terenciána, Afrikána, Maxima a Pompeia. Čekal, že jejich lpění na víře, po tom co předvedl, bude oslabeno, ale mýlil se. Dále trvali na tom, že jeho bohům ani ďáblům se klanět nebudou, muk, že se nelekají a jejich nadějí že je Kristus.

Fortuncián je hned dal spoutat těžkými řetězy a v odporné hladomorně pro ně připravit podlahu s hřeby, posetou střepinami, aby na ní, po dlouhých bolestech skončil jejich život o žízni a hladu. Od nikoho se jim nesmělo dostat úlevy, ale legenda vypráví, že k nim přišel anděl, povolil jejich pouta a nasytil je. Nadmíru rozhněvaný vladař je poté dal na mučidla, tam je rozdrásat a svrhnout prý mezi jedovaté hady a štíry. Když po třech dnech zůstali živí, byli nakonec sťati mečem.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Nás pro víru nikdo zabít nechce a dá se říci, že se přesto klaníme někdy spíš božstvu než Bohu. Ať jde o televizi, mamon, nebo jinou nabídku světa, které dáváme přednost před životem s Bohem. Stanovím si, co je v mém případě nejnebezpečnějším božstvem, které mě hrozí ovládat a začnu s jeho přemáháním. Jinak mi hrozí být otrokem toho, co mělo původně sloužit, místo abych byl šťastným služebníkem Božím.

Bože, Tys dával svatým africkým mučedníkům sílu, aby odvážně vyznávali umučení a vzkříšení Tvého Syna a prolili svou krev při slavné mučednické smrti; prosíme tě, pomáhej i nám, kteří dnes slavíme jejich památku, ať radostně vyznáváme, že jsme vykoupeni. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

( závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Michael de Sanctis (1625); Terentius, Africanus, Maximus, Pompeius, Alexander, Theodorus et XL socii (asi 250); Magdalena de Canossa (1855); Antonius Neyrot (1460); Apollonius, presb. (s. inc.); Palladius, ep. Autissiodoren (658); Beda, iunior, monachus (ca. 883); Macarius, peregrinus (1012); Fulbertus (1029); Antonius Neyrot (1460); Marcus Fantuzzi de Bononia (1479); Bonifatius Żukowski (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský