Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Helena Guerra
Helena Guerra

11. dubna, připomínka
Postavení:zakladatelka řádu, mystička
Úmrtí:1914

ŽIVOTOPIS

Pochází z Lucce v Itálii. Od roku 1857 byla po 8 let poutaná nemocí na lůžko. Po pouti do Říma v r. 1870 se rozhodla obětovat se za papeže a kněze. V následujících letech založila společenství, z něhož vznikla kongregace sester sv. Zity, s cílem kulturní a náboženské výchovy mládeže. V roce 1886 začala s prorockým posláním a byla pak nazývána apoštolkou Ducha svatého. K její činnosti patřilo i napsání série knížek.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Prorokyně života v Duchu svatém

Narodila 23. 6. 1835 v Lucce v Itálii a vyrůstala v křesťansky žijící rodině. V letech 1857 až 1865 byla v důsledku nemoci plně invalidní a nepohyblivá. V té době vlivem meditace a studia zrálo její apoštolské povolání.

Při velikonoční pouti do Říma v r. 1870 navštívila hroby mučedníků v katakombách a zúčastnila se veřejné části zasedání 1. vatikánského koncilu. Setkala se i s papežem Piem IX. Po silných zážitcích a modlitbách se nabídla jako oběť lásky a smíření za papeže i kněze.

V roce 1871 vytvořila s přítelkyněmi duchovní společenství, které po deseti letech vyústilo v založení kongregace sester sv. Zity. Kongregace se soustředila na kulturní a náboženskou výchovu mládeže. Ve svých apoštolských iniciativách se zaměřovala na nauku o Duchu svatém. V klášteře ji prohlubovala v meditacích.

Od roku 1886 si začala uvědomovat prorocký úkol ve svém poslání. Viděla potřebu obnovy Církve v Duchu svatém a psala proto papeži Lvu XIII. Pod vlivem jejích listů papež vydal několik dokumentů. Při zvláštní audienci v  říjnu 1897 papež Helenu povzbudil, aby pokračovala v apoštolátu Ducha svatého, a vyzval ji, aby řeholnicím své kongregace dala název více prohlubující specifické charisma v církvi, a to Oblátky Ducha svatého.

Helena viděla Církev jako trvalé Večeřadlo, které stále vzniká, pokračuje a obnovuje se působením Ducha svatého, který obnovuje tvář země.

Podle Heleny jde při obnově v první řadě o slavení a prožívání svátostí. Duch svatý ve svátostech a v liturgických úkonech nás ponořuje do velikonočního tajemství Krista.

Obnova křtu je podle ní regenerace mysli, srdce i vůle. Vnitřní obnova, při níž se hříchu umírá s Kristem a vstává se s Ním v milosti jako Boží dítě.

Biřmování nám zajišťuje plnou přítomnost Ducha svatého (přítomného od křtu) a jeho působení. Je svátostí růstu a  zdokonalení i aktivního začlenění se do Kristovy Církve.

Eucharistii viděla Helena jako zpřítomnění Kristova sebedarování ve Večeřadle i jeho oběť na Kalvárii, dále vzkříšení i Letnice. O mši svaté se vyjádřila, že je Kristovým velikonočním návratem mezi své, kterými jsme i my. Návratem do večeřadla, kterým je naše eucharistické shromáždění. A jeho návrat je oživován a veden Duchem svatým. Eucharistie patří k základním prvkům pro obnovu člověka. To si uvědomovala jak Helena, tak později zejména papež Jan Pavel II., který vyhlásil Rok eucharistie.

Helenina výzva k obnově ve Večeřadle je spojována i s výzvou k obnově s Marií a v Marii. Kolem ní se má Církev shromáždit, jak to udělala již prvotní Církev, a s ní oživit vlastní Letnice. Maria nás vede k Duchu svatému, jako k němu vedla apoštoly. Maria je také učitelka modlitby, průvodkyně v modlitbě a Prostřednice milostí.

Helena ve svém deníku píše: "Mariina slova »Jsem služebnice Páně« říkám co nejčastěji, ale říkám je v duchu odříkání a poslušnosti, zejména je říkám v okamžiku svatého přijímání. "

Dále také říká: "Chceš-li, aby tvoje modlitba byla skutečně účinná, dělej to, co dělali apoštolé: spoj se s Marií, pros s Marií a Maria bude prosit za tebe."

Helena trpěla a nabízela svůj život, aby se Církev vrátila ke svému prvotnímu duchu. Zvláště ke konci života, kdy v její kongregaci vznikly rozpory a ona prožívala okamžiky velké bolesti, vše přinášela jako oběti lásky za papeže a církev. Po záchvatu bronchitidy, který prý byl předznamenáním jejího konce, řekla: "Všechno pro Boha, který je Láska."

V dubnu roku 1959, krátce po svolání 2. vatikánského koncilu, Jan XXIII. Helenu Guerra blahořečil a představil ji jako prorokyni života v Duchu svatém v moderní době.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Udělám si plán své vlastní duchovní obnovy v duchu Heleny Guerra, abych prohloubil svůj vztah k eucharistii.

Bože, Tys povolal blahoslavenou Helenu Guerra, aby v Tvé církvi ukazovala cestu ke spáse; dej, ať povzbuzení jejím příkladem jdeme cestou obnovy i my a dojdeme k Tobě skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Modlitba každodenní oběti Heleny

Pane Ježíši Kriste, skrze své Srdce, štědré na milosrdenství, vylil jsi na svět lásku svého Otce jako posvěcující žár nejsvětějšího Ducha. Přijmi moje modlitby, práce, radosti i utrpení a spoj je dnes s obětí Kříže, přítomnou v tajemství Eucharistie, za spásu světa. V jednotě s celou Církví i její Matkou Marií jejím prostřednictvím tě prosím za ty úmysly, které Svatý otec svěřil našim modlitbám.

Uděl mi, Pane Ježíši, Ducha svatého, abych dnes věrně vyplnil všechny dobré skutky, které pro mě Otec připravil. Proměň mě a učiň mě apoštolem tvého Srdce, abych svědčil v Duchu a v Pravdě, že Bůh je láska. Amen.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Stanislaus, ep. Cracovien (1079); Gemma Galgani (1903); Helena Guerra (1914); Antipas, Philippus, ep. Gortynen (ca. 180); Domnio (299); Barsanuphius (540); Isaac, monachus in Umbria (ca. 550); Lanuinus (1119); Sancia (1229); Angelus Carletti de Clavasio (1495); Georgius Gervase (1608); Sympronianus Ducki (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský