Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Soter
Soter, Pp

22. dubna, připomínka
Postavení:papež
Úmrtí:175

ŽIVOTOPIS

Narodil se ve Fondi v Kampánii. Jeho otec se jmenoval Konkordius. Soter byl před volbou za římského biskupa knězem v Římě. Za jeho pontifikátu vládlo kruté pronásledování křesťanů od císaře Marka Aurelia, který chtěl tvrdým způsobem křesťanství zničit. Aby křesťané byli získáni pro státem odsouhlasené názory, praktikovalo se stupňované mučení a popravy se konaly tam, kde mučení nepomohlo. Křesťané umírali také kvůli svatému přijímání. Již jako za Plinia v Bithinii byla šířena pomluva, že křesťané pojídají maso zabitých dětí. Tu pomluvu vymyslel prý někdo, kdo něco zaslechl o přijímání Kristova Těla. A pro některé nepřátele byla vítaným důvodem k mučení věřících.

Soter utěšoval a pomáhal v Římě i na mnoha jiných místech. Svědčí o tom dochované poděkování korintského biskupa Dionýsia, v němž do Říma děkuje za milodary a papežský list. V něm píše: "Byli jste od počátku zvyklí všem bratrům prokazovat různá dobrodiní, obcím posílat podpory a tak pomáhat v nouzi. Bratrům poslaným do dolů zajišťovat živobytí. Ten zvyk ctihodný biskup Soter, nejen zachoval, ale zvětšil, bohatě obdaroval i potěšil z dáli k němu přicházející bratry, jako láskyplný otec ..." A tak Soter proslul účinnou láskou a štědrostí ujímaje se i odsouzenců do dolů.

Z řady jeho nařízení bývá uváděno to, že všichni členové církve mají přijímat Tělo Páně na Zelený čtvrtek. Další se prý týká toho, kdo se nesmí dotýkat bohoslužebných nádob a rouch. Soter také bojoval s pomluvami a zemřel na popravišti. Pohřben byl do vatikánské hrobky a později byly jeho ostatky umístěny u sv. Sixta na silnici appijské.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Caius, Pp (296); Soter, Pp (175); Agapitus, Pp I (536); Epipodius (178); Leonides, m. Alexandriæ (204); Theodorus Syceota (613); Opportuna (ca. 770); Leo, ep. Senonen (s. VI); Senorina (ca. 980); Franciscus Venimbeni (1322)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský