![]() |
sv. Priska
Prisca, titularis basilicæ in Urbe
ŽIVOTOPIS Byla třináctiletou Římankou, když krutost císaře Klaudia II. dala vyniknout její velké lásce k Bohu. Bez mimořádné heroické lásky ke Kristu je mučednictví tohoto dítěte nemyslitelné. Ale i kdyby udávaný věk neodpovídal pravdě, jistě jí odpovídala velikost lásky.Císař Klaudius přičítal vítěztví nad Gothy pohanským bohům a proto nařídil všem obyvatelům Říma účastnit se děkovné slavnosti s konáním oběti. Priska žila pro Krista s vědomím, že nic ji od jeho lásky nemůže odloučit (srov. Ř 8,38-39). To bylo důvodem její statečnosti, když ji násilím dovedli do Apollónova chrámu chtějíce od ní modloslužebný úkon. Životopisy uvádí, že odpověděla: "Jen Bůh, jemuž se klanějí křesťané, je pravý Bůh a jen ten je hoden obětí! Úctu náležející jen Bohu, Stvořiteli nebe a země, nebudu prokazovat ani tvorům, natož kamenům." To dodržela i když pro svůj postoj musela snášet mnoho týrání. Použili vřelý olej a zbičovanou drželi o hladu. Pak na skřipci chtěli dosáhnout odvolání jejích slov. Hladový lev, kterému byla předhozena, jí neublížil a tak jí mečem usekli hlavu. Martyrologium hovoří stručně a otázku pravdivosti legendy nechává stranou. Podstatná je smrt z věrnosti a lásky k Bohu. Její kosti byly uloženy v chrámě nesoucím její jméno, který je dnes připomínanou basilikou na římském Aventinu. PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal svaté Prisce sílu vydržet všechny útrapy mučení; pomáhej i nám, kteří dnes oslavujeme její vítězství, abychom pod Tvou ochranou obstáli v každém nebezpečí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.( použito modlitby breviáře) POZNÁMKA Zemřela v některém z prvních století. Dnešní text martyrologia místo úmrtí upozorňuje na římskou basiliku jí zasvěcenou před rokem 499.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum; Margarita, virgo monial. Ord. Prædicat (1270); Prisca, titularis basilicæ in Urbe (ante 499); Successus, Paulus et Lucius (259); Cosconius, Zeno et Melanippus (s. III/IV); Volusianus (ca. 498); Deicolus (s. VII); Beatrix Estensis♦, monialis (ca. 1262); Facius♦ (1272); Andreas Grego de Piscaria♦ (1485); Christina Ciccarelli♦ (1543); Regina Protmann♦ (1613); Felicitas Pricet, Monica Pichery, Carola Lucas et Victoria Gusteau♦ (1794); Maria Teresia (Maria Ioanna) Fasce♦ (1947) © Životopisy zpracoval Jan Chlumský |