Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah. Anna Maria Taigi

Anna Maria Taigi

9. června, připomínka
Postavení:manželka, matka a mystička
Úmrtí:1837

ŽIVOTOPIS

Pocházela ze Sieny. Ve 22 letech se provdala, krátce žila velmi rozmařile, ale po svém návratu k Bohu začala prožívat intenzivní duchovní život s mystickými zážitky. Měla 7 dětí a svému muži byla příkladnou manželkou. Všechny obtíže života snášela s velkou trpělivostí a statečností. Stala se terciářkou a pro mnohé velmi dobrou rádkyní.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

MANŽELSTVÍ CESTOU K SVATOSTI

Narodila se 29. 5. 1769 v Sieně v Itálii jako první dítě lékárníka Gianettiho. Jeho domácí firma zkrachovala a jako zchudlá rodina se přestěhovali do Říma. Anna Maria navštěvovala klášterní školu pro děti dělníků. Otec sloužil v knížecí rodině, v níž našel místo i pro Annu. Tam se zalíbila mladému Dominikovi Taigimu, který byl dobrým katolíkem, ale tvrdé povahy. Když později požádal Annu Marii o ruku, souhlasila.

Vdávala se ve 22 letech v římském kostele sv. Marcela a její sňatek byl označen za svatbu z rozumu. Na začátku manželství hodně změnila styl života. Její zbožnost ochabla a skromnost nahradila rozmarnými zábavami a drahým oblečením. Dominik nedovedl své ženě nic odříci i když začala žít nad poměry. Své svědomí tišila odkazem, že na péči o duši má do konce života dost času. Bůh si však přál její brzké obrácení. Otec Angelus z řádu servitů ji jednou potkal a v srdci uslyšel hlas: "Věnuj pozornost této ženě. Přispěješ k jejímu obrácení..."

Annu Marii začaly stále více trápit výčitky svědomí, až ztratila klid. V tomto stavu navštívila kostel, v němž se vdávala, a její kroky pak vedly do zpovědnice, v níž seděl otec Angelus. Přivítal ji slovy: "Tak přece jste přišla?" Anna Maria po zpovědi pocítila silné Boží volání, rozhodla se vzdát veškerých požitků a žít pro Boha, kterému odevzdala celý život.

Své rozhodnutí vzala vážně a stala se vzornou a skromnou manželkou i matkou. Do domácnosti vnášela pokoj a lásku. Naučila se mírnit nepříjemnosti i manželovu tvrdou povahu. Měli spolu sedm dětí, ale dvě jí zemřely. Často se v noci modlila a také vstoupila do třetího řádu Nejsvětější Trojice. Pečovala i o stárnoucí rodiče a spávala prý jen dvě hodiny.

Jedna z dcer Anny Marie, která se vdala a měla šest dětí, náhle ovdověla. Matka ji pak i s dětmi vzala k sobě. Jejich dům navštěvovalo hodně lidí prosících o pomoc či radu. Přišli za ní i některé významné osobnosti, jako kardinál Pedricini, královna z rodu Bourbonů a Vincenc Pallotti.

Po dobu svého duchovního života mívala Anna Maria stavy extáze a osvícení. V těchto mystických stavech vídala sluneční kotouč, nad nímž přečnívala trnová koruna. V slunci rozeznávala zřetelné postavy i znamení budoucích, minulých i současných událostí. Předpověděla také datum své smrti za 11 dní po 68 letech. Manžel Dominik Taigi po její smrti prohlásil: "Kdybych prošel celý svět, nenašel bych takovou ženu. Ztratil jsem v ní velký poklad."

V roce 1920 ji papež Benedikt XV. blahořečil. V roce 1968 otevřeli rakev blah. Anny Marie Taigi a její tělo našli po 131 letech neporušené.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu žít s Bohem ve svém stavu a povolání. Ať jde o jakýkoliv stav a povolání, musím se naučit říkat ke hříchu "ne" a odevzdávat se Bohu. To je počátek života podle Boží vůle, končící svatostí.

Připomínáme si Bože, výročí smrti blahoslavené Anny Marie Taigi a prosíme Tě: ji oslav kanonizací a nás nauč poznávat Tvou vůli, abychom tak jako ona žili příkladným křesťanským životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ephræm Syrus, diaconus et doctor Eccl (378); Primus et Felicianus (století neznámé); Columba seu Colum Cille (asi. 597); Iosephus de Anchieta (1597); Anna Maria Taigi (1837); Diomedes, m. in Bithynia (s. inc.); Vincentius, m. in Aquitania (s. IV in.); Maximianus, ep. Syracusan. (594); Richardus, ep. Andrien. (s. XII ex.); Robertus Salt (1537); Iosephus Imbert (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.