Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Jolenta
Iolenta

11. června, připomínka
Postavení:vévodkyně, převorka OCist
Úmrtí:1298
Atributy:Jolenta bývá zobrazována se zjevením Ježíše korunovaného trním nebo i jako kněžna se třemi dětmi.

ŽIVOTOPIS

Narodila se v Uhrách, na území dnešního Maďarska, pravděpodobně v Ostřihomi mezi léty 1235 až 1244 jako dcera krále Bély IV. a byzantské princezny Marie. Její křestní jméno Jolenta bývá také překládáno jako Helena. Měla sestry Markétu a Kingu. Starší Kingou byla vychována na polském dvoře ve františkánském duchu. Roku 1256 se provdala za kališského knížete, o 35 let staršího Boleslava Pobožného. Prý kvůli neplnoletosti se od sestry na kališský dvůr stěhovala až o dva roky později. Se svým mužem se účastnila politického života a měla na něj dobrý duchovní vliv. Přiměla ho i ke spolupráci s duchovenstvem. Má se za to, že se přičinila o vznik fundací pěti františkánských klášterů a podobně o nadace pro klaristky v Zawichošči, cisterciačky v Oloboku a pro benediktiny v Mogilně.

Měla tři dcery, z nichž se později dvě staly klariskami. A to Anna v mládí a Hedvika po smrti svého manžela Vladislava Lokietka. Třetí, nejstarší dcera Alžběta vychovala pro řeholní život čtyři její vnučky. Jolenta vstoupila ke klariskám v Hnězdně hned po smrti svého manžela v roce 1279, kde zůstala do konce života.

Udává se, že již jako manželka a matka prokazovala skutky blíženecké lásky, podporovala nemocné a chudé. Pak se přičinila o velkou podporu řehole, v níž vynikala pokorou.

K jejímu hrobu chodily na poutě zejména korunované osoby. Beatifikační proces začal po 333 letech, v roce 1631, kdy se uskutečnila i exhumace ostatků, ale blahořečení se uskutečnilo až v roce 1834, ačkoli 14. 6. 1827 byl její kult schválen papežem Lvem XII. Vliv na oddálení měla pruská vláda.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Barnabas, Apostolus (kolem r. 61); Maximus, ep. Neapolitan (s. IV); Ioannes a Sancto Facundo González de Castrillo (1479); Maria Rosa); Molas Vallvé (1876); Paula Frassinetti (1882); Bardo (1051); Iolenta (1298); Maria Schininá (1910); Rembertus (888); Aleydis (1250); Parisius (1267); Stephanus Bandelli (1450); Rosa Francisca Maria a Doloribus (Maria Rosa); Ignatius Maloyan, episcopus et martyr (1915)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský