Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Marie Schininá
Maria Schininá

11. června, připomínka
Postavení:zakladatelka kongregace
Úmrtí:1910

ŽIVOTOPIS

Původem byla z početné šlechtické rodiny v Raguse na Sicílii. Po prožitém mládí na úrovni svého stavu začala toužit po životě s Ježíšem. Od r. 1877 vedla 12 let sdružení Mariánských dcer. Později založila mariánskou kongregaci sester Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Přijala nové jméno a stala se představenou řeholní komunity, která měla na starosti nemocné stařenky a osiřelá děvčata.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

"K ČEMU VÁM VŠECHNO JE?..."

Narodila se 10. 4. 1844 v Raguse na Sicílii jako pátá dcera křesťanského šlechtice Jana Battisty Schinina a Rosalie Arezzo Grimaldi. Rodina měla doma jako učitele dětí svého kněze. V mládí se Marie vzhledem k požadavkům doby věnovala módě, hře na klavír a v domácím prostředí se účastnila i tanečních zábav. Se sourozenci hrála v domácím orchestru a v 16 letech se přičinila o vytvoření první hudební kapely v Raguse. Při oslavách sjednocení Itálie dirigovala koncert na náměstí.

Hrnuly se jí také nabídky k sňatku, které odmítala. Později přiznala, že zatímco ji svět považoval za šťastnou, ji společenské akce nudily. Začala v nich poznávat falešné radosti a zároveň toužit po té pravé, po Ježíši. Zdálo se jí, že ji volá a přeje si, aby patřila jen jemu. Jeho hlas býval ale světem přehlušován. Ve víru života se dostavila krize. Podílely se na ní mnohé okolnosti. V 21 letech jí zemřel otec, na duchovních cvičeních u jezuitů pocítila při pastorační návštěvě arcibiskupa jeho odměřenost vůči ní pro elegantní šaty a nakonec od zpovědníka uslyšela výčitku: "K čemu vám jsou všechny ty cetky?"

Když se v roce 1874 oženil její poslední bratr, přestala uznávat všechny závazky a vyšla si na veřejnost jako prostá venkovanka. Od svých blízkých sklidila ponížení a rozhořčení, že je hanbou rodiny. Ze svých klenotů pak nechala udělat zlatou korunku pro sošku Panny Marie. Jen matka jí rozuměla a dokonce ji povzbuzovala ke službě chudým a nemocným. Život v pomoci potřebným se jí zalíbil. Sílu získávala denní účastí na mši svaté a přijímáním Těla Kristova. Večer se stavovala v kostele na modlitbu růžence a požehnání. Její pomoc se týkala i vězňů. Od r. 1877 byla po 12 let vedoucí sdružení Mariánských dcer. Členky jí pomáhaly v milosrdné činnosti, s vyučováním náboženství dětí a také se s ní podřizovaly evangelním radám.

Marie Schininá se pro úctu k P. Marii každou sobotu postila a denně, slyšela-li bít hodiny, vysílala k ní střelnou modlitbu: "U tvých nohou chci žít a zemřít." Při jedné modlitbě před Nejsv. Srdcem Ježíšovým vnímala jeho hlas: "Poslouchej mé služebníky." Tehdy v roce 1885 se svěřila mons. La Vecchiovi s přáním vytvořit komunitu Mariánských dcer s řeholními sliby, v níž by sestry pomáhaly nemocným a osiřelým děvčatům. Arcibiskup souhlasil a první skládání šesti slibů v nové kongregaci se uskutečnilo 9. 5. 1889.

Marie Schininá se od té doby jmenovala Marie od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Nová kongregace raguských sester Nejsvětějšího Srdce Ježíšova měla v hlavním programu uctívání Božského Srdce s odčiňováním urážek, které se mu dostávalo. Sestry zprvu sídlily v pronajatém penzionátu Tommaseum a později jim byla svěřena obecní nemocnice. Kongregace zapouštěla kořeny velmi pozvolna a to bylo důvodem výtek biskupa z Noto, že nebylo zapotřebí novou řeholní rodinu zakládat.

Zejména pro své mládí se Marie považovala za hříšnici a snad z pokory sebe nazývala "velkým oslem". Vždy vše trpělivě snášela s vědomím své ubohosti. Věděla také, že kdo se dobře zná, je laskavý vůči Bohu, bližním i k sobě samému. Proto sestry naučila střelné modlitbě: "Pane dej, ať poznám Tebe i sebe." Asi 10 let před smrtí začaly Marii trápit poruchy srdce a také trpěla nervovým vypětím. Po mozkové trombóze přijala svátosti nemocných a brzy v pokoji zemřela s poslední výzvou k vzájemné lásce.

V době své smrti měla na starosti 17 sester, z toho 5 novicek a dále 24 stařenek vyžadujících péči a 25 osiřelých děvčátek. Dnes je sester na 500 v 50 řeholních domech. Marie Schininá byla blahořečená 4. 11. 1990.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad tím, co dává všem věcem v životě význam. A budu přes den ve střelné modlitbě prosit: "Pane dej, ať poznám Tebe i sebe."

Bože, Tys povolal blahoslavenou Marii Schininá od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, aby se u Božského Srdce učila poznávat Tebe i sebe a podle toho žila, ukazujíc cestu ke spáse; dej, ať povzbuzeni jejím příkladem jednou dojdeme i my k Tobě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Barnabas, Apostolus (kolem r. 61); Maximus, ep. Neapolitan (s. IV); Ioannes a Sancto Facundo González de Castrillo (1479); Maria Rosa); Molas Vallvé (1876); Paula Frassinetti (1882); Bardo (1051); Iolenta (1298); Maria Schininá (1910); Rembertus (888); Aleydis (1250); Parisius (1267); Stephanus Bandelli (1450); Rosa Francisca Maria a Doloribus (Maria Rosa); Ignatius Maloyan, episcopus et martyr (1915)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský