Světci k nám hovoří...


sv. Hemma (Ema)

Hemma

29. června, připomínka
Postavení:vdova, terciářka, zakladatelka kláštera
Úmrtí:asi 1045
Patron:Korutan; přímluvkyně za šťastný porod; pomocník při očních chorobách i nemocem všeobecně
Atributy:model kostela, listina nebo růže, vznešená dáma, vysoký klobouk

ŽIVOTOPIS

Narodila se asi roku 983 nebo o něco dříve. Pochází z hraběcího rodu na území Rakouska. Jejím otcem byl hrabě Engelbert z Peilšteinu. V mládí, jak bylo u jejího stavu zvykem, byla poslána na Jindřichův královský dvůr do Bamberka v Bavorsku. Jindřich II. byl jejím příbuzným. O její výchovu tam dbala světice, královna Kunhuta. O její ruku se pak s úspěchem ucházel hrabě Vilém ze Sany. Hemma dostala věnem více statků ve Štýrsku a v Krajině.

V manželství se stala matkou Wilhelma a Hartvíka. Rodina si žila dobře po všech stránkách. Vilém měl v Brezách a Selčách zlaté a stříbrné doly, v nichž zaměstnával větší počet dělníků. Výdělky byly pěkné, ale dělníci z dolů je užívaly k nevázanému životu, při němž se dopouštěli výtržností i násilí. Vilém proto nad nimi ustanovil za dozorce své křesťansky vychované syny. Ti se o nápravu snažili nakonec i zvýšenou přísností a dělníky tak popudili k nenávisti vůči nim. Jeden ze Selče znásilnil manželku váženého měšťana a Vilém ho odsoudil k smrti provazem. Druzí dělníci se proto vzbouřili a v odvetu mu prý zavraždili oba syny. (Někteří životopisci však uvádí smrt syna Wilhelma až o 20 let později, jiní jeho otce.) Skutečnost je zřejmě nejistá. Vilém za pomoci Korutánského vévody a vojáků pobil buřiče. Brzy svých přehnaných trestů litoval a odhodlal se ke kající pouti do Říma, aby na hrobech apoštolů dosáhl odpuštění. Cestou zpět onemocněl a v Lavantské dolině zemřel.

Hemma po smrti synů a manžela, který zemřel buď r. 1016 nebo r. 1033, žila až do smrti jako vdova podle rad evangelia. S úsilím o dokonalost ve světě přijala také hábit terciářky. Svůj majetek určila chudým a jako nadace klášterů. Jedná se o klášter řeholnic v Gurku, posvěcený v r. 1034 a o klášter řeholníků v Admontu, dostavěný až po smrti Hemmy v r. 1074.

Její ostatky jsou od r. 1174 uloženy v kryptě pod kůrem chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Gurku.

Blahořečena byla obřadem slavností elevace 27. 11. 1287. Její kanonizační proces započatý v XV. století byl zakončen až 5. 1. 1938 potvrzením starobylosti kultu "sancta noncupata".

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Petrus et Paulus, Apostoli (asi 64 a 67); Hemma (asi 1045); Raymundus Lullus, religiosus et martyr (1316); Syrus, ep. lanuen. (ca. 330); Cassius, ep. Narnien. (558)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.