Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Michalína
Michaelina

19. června, připomínka
Postavení:řeholnice a mystička OFM
Úmrtí:1356

ŽIVOTOPIS

Narodila se prý kolem roku 1310 v Pesaru v Itálii šlechtici Metelliovi. Rodiče jí dávali pouze světskou výchovu, záleželo jim na uhlazených mravech a dvorním vystupování. Vyučena byla hudbě a tanci, ale ne v poznávání Boha. Již ve třináctém roce se provdala za váženého a zámožného manžela. Do kostela prý v neděli chodila, protože to patřilo i ke zvykům společnosti.

Jako mladá manželka a matka žila spořádaně a pro dobré srdce udělovala i almužny. S manželem chodívala na zábavy a žila v nádheře a odpovídajícím pohodlí. Ve 20 letech ale ovdověla. Po manželovi i rodičích zdědila velké jmění, které ji dělalo nezávislou. Jen dítě a láska k němu byly určitou hrází, která ji chránila před příliš hříšným životem.

Jednou se v městě objevila a ubytovala žena v řeholním hábitu třetího františkánského řádu, která se nazývala Syřankou. Vyzařovala z ní důstojnost, pokora a ušlechtilost i když prosívala o almužnu. Žila velmi skromně, zbožně a Michalína jí nabídla ubytování. I přes rozdílné povahy se spolu důvěrně spřátelily. Syřanka upřednostňovala modlitby a Michalína krásné šaty. Před obědem na Boží hod Svatodušní Syřanka v modlitbě upadla do vytržení. Po domluvě, že má už jíst, své přítelkyni řekla: "Neznáš sladkých darů Ducha svatého a vyšších i vznešenějších radostí, než tento svět může dát. Jinak bys pohrdla pozemskými požitky a pokládala je za marnost, toužíce po nebeských věcech, které by tvému srdci přinesly pravé štěstí a posvátný mír." Michalína považovala její slova za blouznění a odpověděla, že ráj má v bohatství a "nač blouznit o životě po smrti, pokud nikdo z mrtvých nevstal?"

Syřanka ji se slzami v očích označila za nešťastnou. Zdůraznila, že její poklady jsou jako plevy a jejich krása je podobná vadnoucí květině se schopností dovést ji do záhuby. "Co mám činit?" odpověděla Michalína, "nemohu se zříkat světa, vždyť mám syna!"

Nejprve se z podnětu Syřanky začaly obě spolu modlit. Modlitba čistila Michalínino srdce od světských žádostí a přibližovala ji ke kajícnosti. Stalo se, že její syn zemřel a ona po bolestné ztrátě se celým svým srdcem obrátila k Bohu. Vstoupila také do třetího řádu. Žila nadále ve světě, nikoliv však pro něj, ale pro Boha. Jmění užívala jen k Boží cti a ve prospěch chudých, kterým donášela, co potřebovali. V jejím domě se pro ně také vařilo. Sama se učila žít asketicky. Mnozí ve městě o ní vtipkovali a příbuzní jí vytýkali, že dělá rodu hanbu. Syřanku jako svůdnici chtěli nechat biřicem vymrskat z města, ale ona předtím sama zmizela. Příbuzní došli s prosbami za Michalínou, aby zanechala pobožnůstkářství a plýtváním jmění na tuláky a žebráky. Ona však na jejich přání nedala a odpověděla, že je svéprávnou vládkyní ve svém domě i neomezenou správkyní svého jmění a že jí nemá nikdo právo mluvit do nakládání s ním.

Když pro štědrou dobročinnost zchudla, takže sama trpěla nedostatkem, rozdávala alespoň úsměv, povzbudivá slova, kterými těšila zarmoucené a další k ctnostnému životu napomínala. Její služba Bohu a bližním trvala asi 20 let. Konala i zázraky uzdravování. V pokročilejším věku navštívila jako poutník ještě Svatou zem a asi brzo po svém návratu zemřela. Na jejím hrobě se děly zázraky uzdravení a lidmi pak začala být ctěna jako světice. Blahořečená byla v roce 1597.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Nepomucenus Neumann (1860); Romualdus (1027); Gervasius et Protasius (transl. 386 (přenesení)); Deodatus, ep. Nivernen (asi 679); Iuliana Falconieri (asi 1341); Michaelina (1356); Childomarca (ca. 682); Lambertus, m. Cæsaraugustæ (ca. s. VIII); Gerlandus, eques Ord. S. Ioannis Hierosol. (ca. 1271); Sebastianus Newdigate, Humphredus Middlemore et Gulielmus Exmew* (1535); Thomas Woodhouse (1573)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský