Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Řehoř Grassi, František Fogolla a 24 druhů
Gregorius Grassi, Franciscus Fogolla et XXIV socii

9. července, připomínka
Postavení:mučedníci OFM
Úmrtí:9.7. 1900

ŽIVOTOPIS

Řehoř Grassi se narodil 13. 12. 1833 v Alessandrii v Piemontu na severu Itálie. Při sv. křtu dostal jméno Petr a Alois. Už v 11 letech, když byl jako ministrant na pouti k Matce Boží, uvažoval o své budoucí možné službě Bohu. A když se později setkal se dvěma františkány od Boloně, tak se rozhodl pro podobnou cestu. V roce 1848, když mu bylo 15 let, odešel se souhlasem rodičů podívat se do kláštera v Boloně. Tam pak téhož roku 2. 11. začal noviciát a přijal jméno Řehoř Marie. Po roce, 14. prosince, složil sliby. Po doplnění gymnazijního vzdělání začal studium teologie a v srpnu 1856 se stal knězem. Toužil po práci v misiích a proto byl za dalším vzděláním poslán do Říma. Odtud v roce 1861 se skupinou františkánských misionářů a s požehnáním papeže Pia IX. odplul lodí do Tonchino a v říjnu dorazil do apoštolského vikariátu Moccagatta. Světícím biskupem se stal 19. 11. 1876 v Ortosio. Nějakou dobu zastupoval na apoštolském vikariátě v Pekingu, jinak působil v Shanxi.

Dne 27. 6. 1900 začalo v jeho provincii tvrdé pronáskedování ze strany boxerů za podpory krvežíznivého místokrále Yu-syenit a sedmdesátileté císařovny.

Dne 5. 7., když se dva biskupové Řehoř Grassi a František Fogolla s dalšími františkáni modlili odpolední liturgické hodinky, zaútočili na vrata dvoru boxeři. Při jejich dobývání dovnitř přiběhli i další františkáni a řeholnice s otcem Teodorikem Balatem. Všichni shromážděni kolem biskupů přijímali rozhřešení a připravovali se v kleče na příchod vojáků. Poté co vojáci vtrhli dovnitř, začali hned františkány svazovat a bít.

František Fogolla, který se narodil 4. 10. 1839 v Montereggio v Itálii, se stal františkánem 21. 8. 1859. Po studiích v Bologni a další přípravě v Římě, vycestoval do Číny 13. 12. 1866. Jeho poslední působení bylo jako pomocný biskup Řehoře Grassi. Když s ním byl svazován řekl: "Netřeba nás svazovat, půjdeme, kam nás povedete." Jeden boxer ho v odpověď dvakrát bodl šavlí do nohy, druhý podobně krutě poranil biskupa Řehoře. Všechny vedli přes obec, za nevázaných posměšků některých obyvatel. Vězni byli nakonec dopraveni na nádvoří soudu v Tai- yuen. Bylo jim poručeno padnout na kolena a při probíhajícím výslechu soudce prohlašoval, že škodili lidu a že je odsuzuje k smrti. Přitom dvakrát bodl biskupa do prsou. Jejich poprava šavlemi nebo meči se uskutečnila 9. 7. 1900. Zohavená těla zůstala vystavena a po třech dnech je zahrabali jako zločince za městem.

Kromě biskupů se jednalo o tyto umučené františkány:

kněz Teodorik Balat a zbožný bratr Ondřej Bauer;

pět seminaristů, připravujících se ke kněžství - Filip Zhang Zhihe, Jan Wang Rui, Jan Zhang Huan, Jan Zhang Jingguang a Patrik Dong Bodi.

Dále domácí laik Tomáš Shen Jihe, laický katecheta Šimon Qin Cunfu Ximan a Petr Wu Anpeng, rolník František Zhang Rong, novokřtěnec Matěj Feng De a laický dělník Petr Zhang Banniu; k nim patří i domácí Jakub Zhao Quanxin, zemědělec Jakub Yan Guodong a kuchař Petr Wang Erman.

Tuto skupinu františkánských mučedníků ze Shanxi doplňuje sedm řádových misionářek uvedených v následujícím oddílu s nimiž se jedná o 26 mučedníků.

K nim se dříve uváděli i tři mučedníci z jižního Hunanu: biskup Antonino Fantosati a kněz Josef Marie Gambaro, zabití 7. 7. 1900 a kněz Kasidius (Cesidio) Giacomantonio umučený o tři dny dříve, 4. července. Všichni jsou dnes oslavováni společnou památkou.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Veronica Giuliani (1727); Franciscus Fernández de Capillas, passio: 15.1. (1648); Augustinus Zhao Rong, Petrus Sans i Jordá et CXVIII socii (1648-1930); Franciscus Régis Clet, passio: 18.2., (1820) Petrus Liu Wenyuan, passio: 17.5., (1834) et alius (1814 až 1862); Leo Ignatius Mangin et Paulus Denn, passio: 20.7. 1900; Remigius Isoré et Modestus Andlauer, passio: 19.6. 1900 (1900); Gregorius Grassi, Franciscus Fogolla et XXIV socii (9.7. 1900); Maria Adolphina (Anna Catharina) Dierk, Maria a Pace (Maria Anna) Giuliani, Maria Ermellina a Iesu (Irma) Grivot, Maria Amandina (Paulina) Jeuris, Maria a Sancta Natalia (Ioanna Maria) Kerguin, Maria a Sancto Iusto (Anna Francisca) Moreau, Maria Clara (Clelia) Nanetti, (1900) (9.7. 1900); Aloysius Versiglia et Callistus Caravario, memoria: 9.7.; passio: 25.2. (1930); martyres Gorcomienses: Mikuláš Pieck, Hieronymus de Weert, Theodoricus van der Eem, Nicasius de Heeze, Willehadus de Dania, Godefridus Coart de Melveren, Antonius d'Hoornaert, Antonius de Weert, Franciscus de Roye, Petrus van der Slagmolen d'Assche, Cornelius de Wijk bij Duurstede, Ioannes Lenaerts, Ioannes Coloniensis, Adrianus ďHilvarenbeek, Iacobus Lacops, Leonardus Vechel, Nicolaus Poppel, Godefridus van Duynen, Andreas Wouters (1572); Ioanna Scopelli (1491); Paulina a Corde Iesu Agonizante (Amabilis); Wisenteiner (1942); Fidelis Chijnacki (1942); Antoninus Fantosati et Iosephus Maria Gambaro, passio: 7.7., (1900); C (1900); Hadrianus Fortescue (1539); Melania et María Anna Magdalena de Guilhermier et Maria Anna Margarita ab Angelis de Rocher (1794); Nicasius de Heeze (1572); Maria a Iesu Crucifixo Petkovi, virgo (1966)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský