Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Fidelis Jeroným Chijnacki,
Fidelis Chijnacki

9. července, připomínka
Postavení:mučedník OFMCap
Úmrtí:1942

ŽIVOTOPIS

Narodil se 1. 11. 1906 v Łodzi v Polsku. Po maturitě absolvoval školu pro důstojníky a pak přijal odpovídající zaměstnání. Náboženské základy z rodiny a vliv kněze Stanislava Sprusińskiego, jeho strýce, přispěly k tomu, že si Jeroným zvolil řeholní povolání. Kapucínský hábit i řeholní jméno Fidél, přijal 27. 8. 1933 v Novém Městě n. Pilicą. Po roce složil první řeholní sliby a začal studovat filosofii. Přitom založil kroužek intelektuální spolupráce kleriků a společenství abstinentů. Spolupracoval i s františkánskými terciáři a plánoval různá apoštolská díla. Věčné sliby složil 28. 8. 1937 a připravoval se ke kněžství. Ve třetím ročníku teologie jeho přípravu však přerušila druhá světová válka.

Dne 25. 1. 1940, společně s kněžími i dalšími bohoslovci z lubelského kláštera, byl zatčen gestapem. Po pěti měsících věznění na lubelském zámku byl se spolubratry převezen do tábora v Sachsenhausen a pak v polovině prosince do Dachau, kde jeho jméno nahradili číslem 22473. Před odchodem do táborové nemocnice se rozloučil se spoluvězni slovy: "Pochválen buď Ježíš Kristus. Nashledanou v nebi!"

Jeho spoluvězněm byl kněz Kajetán Ambrożkiewicz, který o něm v roce 1947 uvedl: "Kdo ho znal z kláštera, nemohl ho v táboře poznat. Opustily ho důvtip i životní energie. Nemohu říct, že by byl zlomen na duchu. Byl stále klidný, tichý a rád se modlil." Nakonec dodal: "Nikdy nezapomenu na letní nedělní odpoledne r. 1942, kdy bratr Fidél opouštěl naši budovu č. 28 a přecházel na blok invalidů. Tehdy byl nějak podivně klidný a ztišený sám v sobě, v očích měl dokonce záblesky pokoje, ale ty již nebyly z tohoto světa.

Fidelis Chijnacki zemřel v táborové nemocnici 9. července 1942 jako nekrvavý mučedník za víru. Jeho tělo bylo spáleno v krematoriu.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Veronica Giuliani (1727); Franciscus Fernández de Capillas, passio: 15.1. (1648); Augustinus Zhao Rong, Petrus Sans i Jordá et CXVIII socii (1648-1930); Franciscus Régis Clet, passio: 18.2., (1820) Petrus Liu Wenyuan, passio: 17.5., (1834) et alius (1814 až 1862); Leo Ignatius Mangin et Paulus Denn, passio: 20.7. 1900; Remigius Isoré et Modestus Andlauer, passio: 19.6. 1900 (1900); Gregorius Grassi, Franciscus Fogolla et XXIV socii (9.7. 1900); Maria Adolphina (Anna Catharina) Dierk, Maria a Pace (Maria Anna) Giuliani, Maria Ermellina a Iesu (Irma) Grivot, Maria Amandina (Paulina) Jeuris, Maria a Sancta Natalia (Ioanna Maria) Kerguin, Maria a Sancto Iusto (Anna Francisca) Moreau, Maria Clara (Clelia) Nanetti, (1900) (9.7. 1900); Aloysius Versiglia et Callistus Caravario, memoria: 9.7.; passio: 25.2. (1930); martyres Gorcomienses: Mikuláš Pieck, Hieronymus de Weert, Theodoricus van der Eem, Nicasius de Heeze, Willehadus de Dania, Godefridus Coart de Melveren, Antonius d'Hoornaert, Antonius de Weert, Franciscus de Roye, Petrus van der Slagmolen d'Assche, Cornelius de Wijk bij Duurstede, Ioannes Lenaerts, Ioannes Coloniensis, Adrianus ďHilvarenbeek, Iacobus Lacops, Leonardus Vechel, Nicolaus Poppel, Godefridus van Duynen, Andreas Wouters (1572); Ioanna Scopelli (1491); Paulina a Corde Iesu Agonizante (Amabilis); Wisenteiner (1942); Fidelis Chijnacki (1942); Antoninus Fantosati et Iosephus Maria Gambaro, passio: 7.7., (1900); C (1900); Hadrianus Fortescue (1539); Melania et María Anna Magdalena de Guilhermier et Maria Anna Margarita ab Angelis de Rocher (1794); Nicasius de Heeze (1572); Maria a Iesu Crucifixo Petkovi, virgo (1966)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský