Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Roman
Romanus, m. Romæ

9. srpna, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:asi 258

ŽIVOTOPIS

Podle životopisu papeže Sixta II. byl Roman ostiářem (tzn. nositelem nejnižšího stupně církevní služby) v Římě. Legendy ho představují jako římského vojáka, který patřil k těm, kteří měli za úkol střežit sv. Vavřince. Pod vlivem světcova příkladu, jeho mimořádné pokory a starostlivosti o chudé, požádal prý Roman Vavřince o sv. křest. Roman, jak údajně řekl Vavřinci, zažil andělské zjevení, viděl před ním krásného mladíka, který z jeho těla stíral krev.

Od Vavřince, s nímž byl přibližně stejného věku, se velmi rychle naučil nejen statečnosti, ale i cenění si víry tak, že vedle vztahu s Kristem vše ostatní, jako apoštol Pavel, pokládal za nic (srov.Flp 3,7n). Za neohrožené vyznání křesťanské víry mu bylo odměnou vejít do Kristovy slávy skrze mučednickou smrt. Stalo se tak v předvečer skonu jeho učitele Vavřince, který byl umučen na rožni. Martyrologium uvádí jejich společné pohřebiště na via Tiburtina. Romanovy ostatky zůstaly v Římě ve chrámu sv. Vavřince a sv. Kateřiny dei Funari.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Teresia Benedicta a Cruce /Editha/ Stein (1942); Romanus, m. Romæ (asi 258); Ioannes de Firmo (1322); Candida Maria a lesu /Ioanna Iosepha/; Cipitria (1912); Ruben a Iesu López Aguilar et VI socii (1936); Faustinus Oteiza et Florentinus Felipe (1936); Marianne / Barbara/ Cope (1918); Nath (s. VI); Fedliminus (ca. s. VI); martyres Constantinopoli sub Leone Isaurico (ca. 729); Ioannes de Salerno (ca 1242); Falcus (s. XIV); Richardus Bere (1537); Claudius Richard (1794); Florentinus Asensio Barroso (1936); Gulielmus Plaza Hernández (1936); Germanus (Iosephus Maria); Garrigues Hernández (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský