Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Štěpán I.
Stephanus Pp I

2. srpna, připomínka
Postavení:papež, mučedník
Úmrtí:257

ŽIVOTOPIS

Byl synem Juliovým. Stal se římským knězem a v roce 254 byl zvolen za nástupce papeže Lucia. Prameny z té doby jsou velmi skromné. O činnosti papeže Štěpána I. je prý pouze v listech sv. Cypriána a Dionýsia Alexe.

Papež Štěpán I. řešil spor dvou španělských prelátů s věřícími. Biskupové z Meridy a z Leonu byli od věřících sesazeni, papež se jich zastal a ponechal je v úřadu. Jejich věřící se šli radit za biskupy do Kartaginy a záležitost se tak přenesla do dalšího světadílu. Sv. Cyprián pak v dopise připomínal papeži povinnost zasáhnout do gallských poměrů, vyzvat všechen lid k vyhýbání se Marciánovi pro jeho společenství s novaciány a pro Arlet jmenovat nového biskupa. Do situace dostatečně nevidíme, ale je uváděna roztržka s Cypriánem kvůli sporu o křest vracejících se bludařů.

Cyprián s africkými biskupy se domluvili, že je budou křtít znovu. Papež ale rozhodl: "Ať se nezavádí žádná novota a zachovává se to, co je zděděno." Jinými slovy, že pokřtění od bludařů nemají být křtěni znovu, pouze na ně mají být vkládány ruce a udělováno jim rozhřešení. Následně jim může být udělena také svátost biřmování. Biskup Cyprián společně s cézarejským, autoritu římského biskupa uznali i když měli těžkosti s pozitivním přijetím. Biskup Dionýsius, působící jako smiřitel, nakonec sdělil papeži: "Věz bratře, že všechny dříve odloučené církevní obce se vrátily k církevní jednotě. Biskupové všude žijí ve vzájemné svornosti a radují se z neočekávaného pokoje."

Záhy však nastalo pronásledování církve, kterou dosud římský císař Valerián toleroval. V jeho službách pracovali i křesťané, kteří netajili svoji vírou. Zvrat nastal vlivem egyptského kouzelníka Makriána, který se stal císařovým oblíbencem a rádcem. V roce 257 dosáhl císařského nařízení, že křesťanští duchovní, biskupové, kněží, jáhni musí obětovat bohům. Nešlo o zákaz uctívání křesťanského Boha, ale o příkaz účastnit se veřejně pohanských bohoslužeb.

Mezi prvními oběťmi císařského rozkazu je uváděn papež Štěpán I. Popraven byl nejpravděpodobněji u latinské silnice a pak pohřben v Kallistově cemeteriu. Později byly jeho ostatky přeneseny k veřejné úctě do kostela sv. Praxedy.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eusebius, ep. Vercellen (371); Petrus Iulianus Eymard (1868); Petrus Iulianus Eymard (1868); Zephyrinus Giménez Mallaw (1936); Ioanna, mater s. Dominici (s. XIII in.); Stephanus Pp I (257); Philippus a Iesu Munárriz Azcona, Ioannes Díaz Nosti et Leontius Pérez Ramos (1936); Rutilius (ante 212); Centolla (s. inc.); Betharius (ca. 623); Maximus, ep. Patavin. (s. III/IV); Serenus, ep. Massilien. (post 601); Petrus, ep. Oxonien (1109); Franciscus Calvo Burillo (1936); Franciscus Tomás Serer (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský