Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Juniper Serra
Iuniperus /Michael/ Serra

28. srpna, připomínka
Postavení:misionář OFM
Úmrtí:1784

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Malorky. Zvolil si františkánskou cestu a hlásání evangelia v misijních oblastech Ameriky. Nejvíce působil v Kalifornii. Vynikal mimořádnou vzdělaností, moudrostí, apoštolskou horlivostí, láskou k chudým a úžasnou silou vůle i odvahou s předvídavostí. K americkým národům šel se svým předsevzetím, aby i oni "byli osvícení v pravdě," jak papež při jeho blahořečení připomenul a dodal, že důvěřujíce Boží síle rozséval semeno křesťanské víry v samém středu důležitých přeměn, které probíhaly v Novém světě. Stal se tam chválou františkánské rodiny.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

OBDIVUHODNÁ VYTRVALOST NESOUCÍ SVĚTLO PRAVDY

Narodil se 24. 11. 1713 v osadě Petra na Malorce, která je jedním z Beleárských ostrovů, patřících ke Španělsku. Otec Antonín Serra a matka Markéta z rodu Ferrer-Fornes mu při křtu dali jméno Michal (šp.Miguel) Josef.

Vedle rodičů měli na jeho výchově podíl františkáni v místním klášteře sv. Bernarda. Ve způsobu jejich života našel zalíbení a v 17 letech se rovněž rozhodl pro řeholní život, formovaný podle sv. Františka. Do kláštera Santa Maria de los Angeles v Palmě přišel 14. 9. 1730. O svátku sv. Františka přijal s hábitem jméno věrného Františkova druha Junipera (v překl. Jalovce). Po roce od vstupu do kláštera složil 15. září dočasné sliby a protože si představení všimli jeho intelektuálních vlastností, začal na jejich návrh na universitě v Palamě studium filosofie. Po třech letech je rozšířil o teologii a brzy se připravoval na doktorát, který snadno zvládl. Jáhenské svěcení přijal 17. 3. 1736 a následující rok byl s dokončením studií vysvěcen na kněze.

Měl malou postavu, pouhých 157 cm, ale úžasně velké znalosti, charisma a dobré vlastnosti řeholníka. Na vysoké škole v Palamě zůstal ještě 7 let v rolích docenta a profesora. V roce 1744 odešel na pět let přednášet na universitu Rajmunda Lulla. Zároveň horlivě působil jako duchovní a na Malorce kázal ve všech farnostech.

S jeho schopnostmi rostla i touha po misijní práci v Americe. Naléhal na představené a ti mu umožnili s jeho žákem a přítelem Františkem Palou vydat se vytouženým směrem. Do San Juan v Portoriku dorazili 18. 10. 1749 a 7. prosince se z Veracruz vydali pěšky do Mexiko City. Tam byli na Nový rok 1750 přivítáni spolubratry ze San Fernando. Příprava na samostatnou práci mezi Indiány jim zde zabrala téměř půl roku. Na misijní stanici Jalpan přišli 16. června. Pod vedením důvěryhodného indiánského vůdce na ní absolvovali rychlokurz jazyka místních Indiánů a o. Juniper zároveň zvládl do jejich jazyka přeložit katechismus. Pak zde mezi Indiány horlivě působil do roku 1758, kdy byl poslán zprovoznit misijní stanici San Saba v Texasu, zničenou od Apačů.

Po třech letech byl o. Juniper povolán znovu do Mexiko City a v kolegiu San Ferdinando nastoupil místo magistra noviciátu, kterým byl tři roky. Dále po čtyři roky konal lidové misie v několika mexických diecézích a 1. 6. 1767 se vydal s větší skupinou spolubratrů do Kalifornie zakládat misijní stanice. Pro důvodné obavy z útoku vojáků se rozdělili do několika skupin. Někteří cestovali i lodí, ale o. Juniper s o. Kašparem de Pórtola cestovali na hřbetech muly a pěšky. Životopis sepsaný od Zikmunda Podlejsiho uvádí, že Juniper Serra kvůli zakládání misijních stanic přešel pěšky přibližně 9 tisíc kilometrů a to často za katastrofálních podmínek i za vytrvalých problémů se zdravím. Cestou zmizela jedna skupina řeholníků beze stopy. Některé životopisy uvádí celkový odhad Juniperových cest po Kalifornii přes 24 tisíc km. Předtím přinášel světlo Kristovy pravdy v Mexiku a v Siera Corda.

Juniper s obdivem dlouho překonával postižení nohou. S jeho vytrvalostí souvisí i motto, kterým se řídil: "Kráčet stále vpřed a neohlížet se zpět." Jeho cesta končí v Monterey u řeky Karmel. Zastavil se zde zcela vyčerpán v červenci 1784 a s věrným druhem Františkem Palou probíral plány další misijní práce. Následující měsíc, po přijetí svátostí na cestu, skonal. Nebyla to mučednická smrt, ke které byl při své činnosti odhodlán, ale přirozená a krásná. Bylo mu necelých 71 let.

Jeho příkladem inspirované "Serra - kluby" jsou rozseté po celém světě.

Papež Jan Pavel II. Junipera Serra blahořečil 25. 9. 1988 v Římě.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Desátkem růžence budu prosit za nová povolání mužů, kteří by s charismem Junipera Serra dnešnímu světu přinášeli osvícení v pravdě.

Milosrdný Bože, tys povolal blahoslaveného Junipera Serra, aby těm, kdo dosud neznali Krista, zvěstoval nevystižitelné bohatství jeho lásky; chválíme Tě za jeho obdarování a prosíme za rozšíření jeho úcty a vzoru brzkou kanonizací; pro sebe vyprošujeme posilu, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Augustinus, ep. Hipponen. et doctor Eccl (430); Hermes, m. Romæ (s. III); Pelagius, m. Constantiæ (asi s. III); Iulianus, m. Brivate (asi s. III); Alexander, ep. Cpolitan (asi 336); Moyses (asi 400); Florentina (s. VII); Gulielmus Dean et VII socii: Gulielmus Gunter, Henricus Webley* (1588); Edmundus Arrowsmith (1628); Iuniperus /Michael/ Serra (1784); Ioachima de Vedruna (1854); Ioannes Baptista Faubel Cano et Arthurus Ros Montalt (1936); Iosephus); Ample Alcaide (1936); Alphonsus Maria Mazurek (1944); Restitutus, ep. Carthaginen. (ca. 360); Vicinius (s. IV/V); Vivianus (s. V); Carolus Arnaldus Hanus (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský