Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Zdeněk (Sidonius) Apolinarius
Sidonius Apollinaris, ep. Claromontan.

21. srpna, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 479

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem r. 431 v Lyonu ve Francii. Suevou Ricimerem byl jmenován vyšším úředníkem provincie (comes). Oženil se pak s Papianillou, údajnou dcerou Avituse, který se záhy na to stal římským císařem. Měl s ní syna a dvě dcery. Zdeněk se od r. 452 zabýval politikou a veřejnými záležitostmi. Přitom se stal velmi oblíbeným jako vzorný křesťan.

Kolem r. 471 byl zvolen biskupem v Arvernu (dnes Clermont-Ferrand) v Akvitánii v jižní části dnešní Francie. Na volbu reagoval velmi zodpovědně. Jako jeho odpověď jsou uvedena slova: "Jsem mladý klerik a starý hříšník! Sám tížen hříchy mám vyprošovat odpuštění hříchů lidu." Úřad přijal se zdráháním. Od vysvěcení žil vedle manželky zcela zdrženlivě a stal se horlivým reformátorem.

V roce 475 Vizigóti pod vedením Alaricha oblehli město a biskup Zdeněk organizoval obranu. Úsilí o uhájení města bylo nakonec marné. Císař poslal prý zprávu, že Arvernu přenechává nepříteli za příslib míru. Nějakou dobu byl Zdeněk údajně vězněn dobyvateli a také podezříván ze špatného správcovství církevního majetku. Podle I. Vondrušky následovalo dočasné vyhnanství.

Poslední léta vynikal jako ochránce víry proti arianismu a pokorný pastýř. Z jeho písemností se dochovalo 24 básní a 147 významných dopisů.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Pius Pp X (1914); Luxorius (s. IV); Bassa, Theognius (s. IV); Sidonius Apollinaris, ep. Claromontan. (asi 479); Bernardus, Maria m. Alziræ (ca. 1180); Victoria Rasoamanarivow (1894); Bruno Zembol (1942); Ladislaus Findysz (1964); Agathonicus, Zoticus et socii (s. III); Cyriaca (s. III/IV); Quadratus, ep. Uticen. (s. III/IV); Euprepius (s. III/IV); Privatus (ca. 407); Salvator Estrugo Solves, 21.8. (1936); Raymundus Peiró Victorí, 21.8. (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský