Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Bruno Zembol
Bruno Zembol

21. srpna, připomínka
Postavení:mučedník OFM
Úmrtí:1942

ŽIVOTOPIS

Narodil se 7. 9. 1905 v polské Lętowni poblíž Jordanowa do zemědělské rodiny Jana Zembola a Anny (roz. Radoňové). Po základní škole pomáhal rodičům s hospodářstvím. V 17 letech si od nich vyžádal souhlas a odešel do kláštera františkánů ve Ľvově. Po zkušební době přijal s hábitem řeholní jméno Bruno a pomáhal v kuchyni. Noviciátem prošel v Kętách. V roce 1928 byl poslán do Wloclawku a po krátké době se vrátil do Ľvova. Tam 6. 3. 1932 složil věčné sliby. Dostal funkci sakristiána, jinak pracoval jako kuchař a sezónní zahradník. Vedle Ľvova i v Chelmě Lubelské.

Se začátkem války začal pomáhat utečencům i raněným vojákům. Po 11 dnech od příchodu Němců byl s ostatními bratry zajat a uvězněn na lublinském zámku, kde strávil 8 měsíců a 20. 6. 1940 byl deportován do Sachsenhausenu a odtud do Dachau. Tam v pokoře a trpělivosti statečně snášel utrpení koncentráku. V březnu 1942 byl pro nepatrný přestupekl máčen v nádrži s ledovou vodou. Onemocněl, rychle ztrácel váhu i síly. Ještě v srpnu však pracoval na plantážích až do doby, kdy ve večerních hodinách při práci v táboře skonal. Do záznamů bylo napsáno datum 21. 8. 1942.

Blahořečen byl papežem Janem Pavlem II. 13. 6. 1999 mezi 108 polskými mučedníky z doby II. světové války.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Pius Pp X (1914); Luxorius (s. IV); Bassa, Theognius (s. IV); Sidonius Apollinaris, ep. Claromontan. (asi 479); Bernardus, Maria m. Alziræ (ca. 1180); Victoria Rasoamanarivow (1894); Bruno Zembol (1942); Ladislaus Findysz (1964); Agathonicus, Zoticus et socii (s. III); Cyriaca (s. III/IV); Quadratus, ep. Uticen. (s. III/IV); Euprepius (s. III/IV); Privatus (ca. 407); Salvator Estrugo Solves, 21.8. (1936); Raymundus Peiró Victorí, 21.8. (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský