Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Petr Tarrés Claret
Petrus Tarrés i Claret

31. srpna, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:1950

ŽIVOTOPIS

Pocházel z rolnické rodiny v Katalánii (Španělsko). Narodil se 30. 5. 1905 v Manrese. Pro chudobu se udržel na studiích jen díky stipendiu. Od 9 let navštěvoval školu u jezuitů a od 16 let medicinu na universitě v Barceloně. Roku 1928 získal diplom, s nímž začal lékařskou praxi.

Od dětství měl cholerickou povahu, u jezuitů byl hodnocen i jako praktik s náklonností ke kontemplaci. Při dalším studiu v Barceloně vstoupil do "Federace křesťanské mládeže", která byla obdobou "Katolické akce." Zároveň začal psát a slovem i příkladem šířit hodnoty, kterým učí evangelium. Jako lékař organizoval společná setkání všech členů Federace v Katalánsku. Měl na mysli budoucnost a proto hodně času věnoval mládeži.

Za občanské války byl v roce 1938 povolán na frontu, kde pečoval o zraněné vojáky generála Franka. Jeho poznámky z té doby svědčí o hlubokém vnitřním životě. Pomáhal ze všech sil potřebným, nehledě na to, kdo je kdo. Už na frontě zatoužil po kněžství a začal se proto učit latinu a zabývat se filosofii. S ukončením války se sice vrátil k lékařské praxi, ale záhy se přihlásil do semináře v Barceloně. Na kněze byl vysvěcen 30. 5. 1942 a tehdy si napsal do deníku" "Mám jen jediný cíl, Pane, být dobrým knězem, nezáleží za jakou cenu!"

Rok působil jako kaplan u sv. Štěpána a pak pokračoval na universitě v Salamance, odkud se vrátil v 39 letech z licenciátem z teologie. S velkou horlivostí začal své poslání, při němž se věnoval i charitativní činnosti a snažil se zachraňovat duše i těla. Pro nemocné tuberkulózou založil s doktorem Manresou plicní kliniku.

Na svou křížovou cestu vykročil se zjištěním zhoubného nádoru ve 45 letech. Přes všechny bolesti často chválil Pána se slovy: "Jak je ke mně dobrý! Jak jsem (s ním) skutečně šťastný." Své utrpení obětoval na úmysl posvěcení duchovenstva a neustával v touze zemřít jako dobrý kněz. S pověstí svatosti zemřel na klinice, kterou založil.

Blahořečený byl papežem Janem Pavlem II. 5. 9. 2004 v Loretě.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Raymundus Nonnatus (asi 1240); Ioseph de Arimath (I.- II.s.); Paulinus, ep. Treviren (358); Aidanus, ep. Lindisfarnen (651); Andreas Dotti (1315); Petrus Tarrés i Claret (1950); Ioseph de Arimath (ca. 150); Edmigius (Isidorus); Primo Rodríguez, Amalius (Iustus); Zariquiegui Mendoza et Valerius Bernardus (Martianus); Herrero Martínezw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský