sv. Sebus

Sebbus

29. srpna, připomínka
Postavení:	král
Úmrtí:	ca. 693

ŽIVOTOPIS

Kolem roku 664 se v Essexu stal králem východní části Saska. Po odklonu od křesťanství za krále Sighere vedl Sebus svůj anglosaský lid opět na cestu k Bohu. - Zvolil k tomu to nejúčinnější, svůj příklad.

Pohled na dějiny kolem r. 600 mluví o keltské kolonizaci a přinesení odlišného kultu. Křesťanství za krále Seba se šířilo příkladem i královým povzbuzováním k návratu víry předků. Beda Ctihodný ve svých církevních dějinách uvedl, že Sebbus byl zbožný, kajícný a dobročinný. Oddanost Bohu projevoval celým svým životem. S velkou štědrostí rozdával potřebným své bohatství a nakonec si splnil své dávné přání a oblékl mnišský hábit. Zemřel v Londýně.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

passio Ioannes Baptista; Sabina, titularis basilicæ in Urbe (s. inc (basilicæ: eccl. cond. aa. 422-432)); Sebbus (ca. 693); Medericus (ca. 700); Ioannes de Perusia et Petrus de Saxoferrato^♦ (1231); Bronislava^♦ (1259); Edmundus Ignatius Rice^♦ (1844); Maria a Cruce /Ioanna/; Jugan (1879); Dominicus Jędrzejewski^♦ (1942); Teresia Bracco^♦ (1944); Sancia /Ioannina/ Szymkowiak^♦, virgo (1942); Euphrasiea Eluvathingal (1952); Adelphus (s. V); Victor. reclusus. (ca. s. VII); Richardus Herst^♦ (1618); Ludovicus Vulfilacius Huppy^♦ (1794); Constantinus Fernández Álvarez^♦ (1936); Franciscus Monzón Romeo^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský