Světci k nám hovoří...


blah. Marie Kateřina Kasper

Maria Catharina Kasper

2. února, připomínka
Postavení:zakladatelka ADJC
Úmrtí:1898

ŽIVOTOPIS

Narodila se 26. 5. 1820 v Dernbachu ve Westerwaldu v Německu do chudé rolnické rodiny. V té době kvůli neúrodě byl v kraji hlad a bída. Rodiče, Jindřich Kasper a jeho druhá manželka Kateřina roz. Fasselová, měli Kateřinu jako třetí dítě ze čtyř, ale starali se i o další čtyři její nevlastní sestry z otcova prvního manželství.

Kateřina bývala velmi často nemocná a musela také pomáhat rodičům na poli a přivydělávat podřadnou prací. Z těchto důvodů její skutečná docházka do školy údajně odpovídala jen asi dvěma rokům.

Její otec zemřel počátkem roku 1842 a veškerý majetek připadl čtyřem dcerám z prvního manželství. Jeho druhá manželka Kateřina s podlomeným zdravím ve věku 56 let ani její děti nedostaly nic. Téhož roku syn z tohoto druhého manželství (bratr Kateřiny ml.) onemocněl na obchodní cestě a zemřel. Rodina se rozpadla. Část rodiny s Kateřinou přišla o dům a musela se přestěhovat do pronajatých pokojů od pana Müllera.

Kateřina, která od dětství pociťovala volání k řeholnímu životu, nemohla za těchto okolností maminku opustit a různými způsoby musela pomáhat uživit rodinu. Snažila se vydělávat tkaním, jako služka, prací na poli i štípáním kamene na dláždění ulic. Později při ohlédnutí zpět napsala: „Bylo to v době, kdy jsem si uvědomila, že Bůh ode mě vyžaduje něco zvláštního, že bych se měla starat o chudé a nemocné.“

Po smrti své matky pak šla za jasným plánem zcela bez materiálních prostředků. Svoji činnost začala za pomoci farníků poté, co se jí podařilo přesvědčit biskupa z Limburgu, aby otevřel „malý dům“ pro charitativní společenství, které by pečovalo o ty nejpotřebnější. V roce 1845 s prvními spolupracovnicemi, které měly zájem o takovou činnost spojenou s řeholním životem, vytvořila Charitativní sdružení. To po letech přerostlo v Kongregaci chudých služebnic Ježíše Krista. Nazývaly se také „sestry Dernbachovy“ podle místa založení.

Chudé služebnice Ježíše Krista (Ancillæ Domini Jesu Christi – ADJC) měly od 15. 8. 1851 dovoleno nosit řeholní hábit. V ten den jich prvních pět v obci Wirges složilo sliby čistoty, poslušnosti a chudoby do rukou biskupa Bluma. V Dernbach tehdy ještě nebyl kostel, proto se obřad konal ve spádovém farním kostele.

V jednom dopise, ve kterém Kateřina Kasper řeholním jménem Marie shrnula spiritualitu, vyzvala své sestry ke kráčení v Boží přítomnosti, k úsilí snažit se zalíbit pouze Bohu a podporovat jeho čest. Žít ve vzájemném míru mezi sebou a se svými svěřenci i se všemi lidmi, ke kterým jsme svou profesí propojovány. Denně se modleme: Chci žít jen pro Boha a své svaté povolání. Pomoz mi, Pane, k velké a trvalé horlivosti, k pevné vůli žít a pracovat podle všech zásad svaté víry. Jít tiše, pokorně, skromně, ale i odvážně s důvěrou a láskou k tobě, k svému Bohu a svatě žít své povolání.

Marie Kateřina Kasper zemřela po 47 letech svého působení v ADJC na následky infarktu. V té době její kongregace měla 1 725 sester ve 193 domech. Je uváděno, že v roce 1936 patřilo k této kongregaci přes 4 000 sester. V roce 2018 pracovaly sestry této kongregace na území Německa, Holandska, Anglie, Keni, Nigérie, Indie, USA, Mexika a Brazílie. Starají se o děti ulice, o lidi trpící AIDS, o bezdomovce a o lidi vytlačené na okraj společnosti (marginalizované). Zakladatelka Marie Kasper byla blahořečená 16. 4. 1978 papežem Pavlem VI. a kanonizována 14. 10. 2018 papežem Františkem.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Festum Præsentatiónis Dómini; Flosculus (asi 500); Laurentius, ep. Cantuarien (619); Burchardus, ep. Herbipolitan (754); Simon Fidati de Cassia (1348); Petrus Cambiani de Ruffia (1365); Catharina de´Ricci (1590); Ioanna de Lestonnac (1640); Nicolaus Saggio de Langobardis (1709); Stephanus Bellesini (1840); Ioannes Theophanes Vénard (1861); Aloysius Alexander Alphonse Brisson (1908); Benedictus Daswa Tshimangadzo (1990); Andreas Carolus Ferrari (1921); Maria Dominica Mantovani (1862); Maria Catharina Kasper (1898)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.