Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Jan Macías
Ioannes Macías

16. září, připomínka
Postavení:řeholník OP
Úmrtí:1645
Patron:Latinské Ameriky
Atributy:hábit, hrnec, chudí, růženec

ŽIVOTOPIS

Narodil se 2. 3. 1585 v Ribera del Fresno v provincii Estramadura ve Španělsku. V pěti letech osiřel a se svou mladší sestrou se dostal do péče otcových příbuzných. Pásl zde ovce a nosil u sebe růženec, který se rád modlil. Vedle zbožnosti vynikal tichostí a pracovitostí jako dělník.

Jak dospíval, chtěl se postarat o finanční zajištění sestry a hledal pracovní příležitosti v Quadalnacar, Jerez, Trujillo a v Seville. Všude se setkával s bídou a pro pověsti o Americe se r. 1619 rozhodl následovat ty, kteří se tam za prací stěhovali.

V Limě si našel práci u obchodníka s dobytkem. Trápilo ho však, že zde vládla nespravedlnost a přepych vedle bídy. V duchu evangelia viděl v Indiánech a černoších bez práv své bratry a protože tam na jejich straně stál dominikánský řád, vstoupil do něj. V klášteře sv. Magdaleny jako laický bratr po 23 let vykonával službu vrátného. Pomáhal zde chudým, zejména nejpotřebnějším, k nimž patřili nemocní. Bývá uváděno, že pro svou lásku a výmluvnost dokázal denně nasytit až 200 chudých.

Žil modlitbou a proto byl vyrovnaný, trpělivý a vždy laskavý. Pamatoval na potřeby duší v očistci. Jeho všímavost k potřebám druhých se týkala i duchovní stránky. Chudé učil katechismu a když se u vrátnice setkal s jedním kapitánem lodi, který toho měl hodně na svědomí, vzal ho za ruku a dovedl před kříž, aby na něj pohlédl a zauvažoval přitom o svých hříších. Kapitán pak padl k jeho nohám, cítil se otřesen a vyznával, jak se třicet let vyhýbal svátostem a ubližoval kněžím.

Po ctnostném životě zemřel Jan Macías ve věku 60 let v den a hodinu, které mu byly předem zjeveny. Stal se světcem rasové a sociální spravedlnosti a vzorem nezištné, obětavé lásky.

Blahořečený byl v roce 1837 papežem Řehořem XVI. a kanonizován 28. 9. 1975 papežem Pavlem VI. v Římě.

Za zázrak potřebný ke kanonizaci bylo uznáno zázračné rozmnožení rýže. Došlo k němu na prosbu kuchařky Leandry Vasquezové poté co se od Marie Marzalové dozvěděla, že došly zásoby a nejsou žádné příspěvky.

Staraly se totiž o stravu pro 50 dětí a navíc každou neděli o dodání jídla asi 90 nejchudším rodinám v obci. Tentokrát měla Vasquezová jen 75 dkg rýže, kterou začala vařit alespoň pro děti a blah. Janu Macíasovi si přímluvnou prosbou posteskla, že takto budou chudí o hladu. Při vaření pak začalo rýže neobvykle přibývat a ženy ji překládaly do dalších hrnců, volajíce k zázraku pana faráře a další svědky. Při potvrzování zázraku bylo odborníky ze zemědělství zdůrazněno, že jelikož se při několikahodinovém vaření na povrchu objevovala tvrdá zrna rýže, jde o zcela nevysvětlitelný úkaz. Hrnec byl odstaven až k páté hodině na příkaz faráře. Toho dne se nasytili všichni v obci. Zázrakem namnožené rýži ze tří hrnečků nechybělo ani koření a stačila k nasycení 150 chudáků a 90 dětí.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ludmilla (921); Cornelius Pp et Cyprianus (252); Ninianus (asi 432); Editha (asi 984); Victor Pp IIIw (1087); Ioannes Macías (1645); Euphemia (ca. 303); Abundius et socii (ca. 304); Priscus, ep. Nucerin. Paganorum (ca. s. IV); Rogellus et Servideus ('Abdallah) (852); Vitalis, abbas (1122); Martinus Sacerdos (1213); Ludovicus Aleman (1450); Dominicus Shobioye, Michael et Paulus Timonoya* (1628); Ignatius Casanovas (1936); Laureanus (Salvator) Ferrer Cardet, Benedictus (Emmanuel) Ferrer Jordá et Bernardinus (Paulus) Martínez Robles* (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský