Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Klement I.
Clemens Pp

23. listopadu, nezávazná památka
Postavení:papež a mučedník
Úmrtí:s. I ex.
Patron:Sevilly, Krymu; kameníků, kloboučníků, námořníků; vzýván při onemocnění dětí a proti vodním pohromám
Atributy:kotva, moře, papež, pramen

ŽIVOTOPIS

Byl třetím nástupcem sv. Petra, osobně znal některé apoštoly a od nich přijal celou Kristovu nauku, jejíž podstatou je láska. V listě Korintským uvedl, že pro její dokonalost není slov (50 kap.). Jeho list se četl při bohoslužbách, jak dosvědčuje Eusébius, ještě 70 let po jeho mučednické smrti. S hlásáním evangelia nepolevil ani ve vyhnanství a při těžké práci v mramorových dolech. Zemřel proto připoután ke kotvě v Černém moři.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ŽIL S POHLEDEM NA LÁSKU KRISTA

O životě sv. Klementa před zvolením na Petrův stolec jako jeho třetího nástupce, nemáme spolehlivých zpráv. Origenes ho ztotožňoval s Klementem, o němž se Pavel zmiňuje, že se společně s ním namáhal při šíření evangelia a patří k těm, jejichž jména jsou v knize života (Flp 4,3). Někteří životopisci z Pavlovy poznámky vyvozovaly, že pocházel z Filip v Macedonii, kde se s Pavlem seznámil ještě jako pohan a s ním přišel do Říma. O totožnosti s tímto hlasatelem evangelia se zmínil i dějepisec Eusébius a sv. Jeroným. Rovněž liturgické texty o svátku sv. Klementa obsahují Pavlova slova.

Další badatelé při posuzování listu, který Klement napsal rozhádaným křesťanům v Korintě, obdivujíce Klementovu znalost starozákonních textů, nabyli přesvědčení, že byl židovského původu. Jiní životopisci uvádějí tvrzení, že se narodil v Římě jako pohan a byl k víře přiveden sv. Barnabášem. Hagiografická díla by však měla rozlišovat ověřené skutečnosti od hypotéz.

Po Petrově smrti Klement údajně patřil mezi pomocníky ve správě církve a kandidáty, o nichž se jednalo na apoštolský stolec. Věřící více znali Lina a Kléta a Klement jim prý nechtěl konkurovat. V čele církve se nakonec vystřídali všichni tři. Kletus nastoupil po Linově smrti r. 79 a Klement v roce 90.

Vynikal vlastnostmi dobrého pastýře. V Korintě, přes dobrou pověst církevní obce, objevovala se mezi křesťany žárlivost a nekázeň. To bylo pro 3. Petrova nástupce důvodem, aby jim napsal o křesťanských ctnostech, vyzval je k osvědčování víry skutky a žádal, aby si nezakládali na své spravedlnosti. Napomínal šetrně, něžně a prosebně, avšak uvedl i hrozby, aby přiměl k nápravě. Jako velmi potřebnou ctnost vyzdvihl pokoru a Kristův vzor, který je stále zapotřebí mít před očima. Zdůraznil hierarchický řád, který byl církvi ustanoven od Krista. Neopomenul upozornit na vědomí odpovědnosti, z níž plynou požadavky, ani na potřebu modlitby za provinilé a bloudící.

Jako římský biskup rozesílal hlasatele evangelia do dalších evropských zemí a sám svým slovem a příkladem obracel mnoho pohanů.

Pokřtil asi 400 vysoce postavených Římanů, patřících k císařskému dvoru. Císař Trajan jej pak poslal do vyhnanství na Krym. Klement ani zde nepřestal být horlivým pastýřem a vedle toho, že v Chrsoneso těšil ostatní křesťany odsouzené k práci v mramorových dolech, konal divy a obracel místní obyvatele. Vlivem jeho působení ve vyhnanství, došlo údajně ke stavbě 75 kostelů.

Legenda hovoří o tom, že utrpení v lomech zvyšovala palčivá žízeň a voda byla daleko. Klement se proto obrátil o pomoc k Bohu. Poté na pahorku uviděl beránka, upozorňujícího nohou na určité místo, kde pak Klement otevřel pramen vody, přestože to bylo na skále.

Císař dostal některé zprávy, z nichž viděl, že Klementovo působení a vliv jsou nezadržitelné a nařídil jeho popravu, která byla vykonána utopením po připoutání ke kotvě.

Křesťané ho nalezli a i s kotvou uložili do hrobu. Po čase křesťané Taurického Chersonesu podlehli nájezdům pohanů a Klementův hrob upadl v zapomenutí. Objeven byl až slovanským apoštolem Cyrilem, pozdějším spolupatronem Evropy, při jeho cestě k Chazarům. Se souhlasem arcibiskupa vedl r. 861 vykopávky v místě bývalého kostela a u kotvy objevil Klementovy ostatky, které s Metodějem v r. 868 dopravil do Říma.

Je na místě si připomenout, že díky našim věrozvěstům se sv. Klement stal prvním světcem, který byl v Čechách uctíván jako patron. Od nejstarších dob je část jeho ostatku (čelisti) uchovávána ve svatovítském chrámu v Praze a v r. 1368 k nim Karel IV. přidal z Říma dovezenou část řetězu, kterým byl světec údajně připoután ke kotvě.

V Římě byla k jeho cti postavena bazilika na Monte Celio, v níž jsou i ostatky sv. Cyrila. Jméno sv. Klementa je zařazeno do 1. kánonu mše svaté, aby se nám i pro jeho zásluhy dostávalo Boží pomoci.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

V rozjímání se zaměřím na Kristův vzor, jeho lásku a ctnost pokory, podle doporučení sv. Klementa.

Všemohoucí Bože, Tys dával svatému papeži Klementovi sílu, aby jako kněz slavil Kristovu oběť, hlásal evangelium a jako mučedník se stal sám obětí a věrnost Kristu potvrdil svou smrtí; v den, kdy si toto připomínáme, nás naplň radostí, že se Tvá síla tak mocně projevuje na Tvých svatých. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

( závěrečná modlitba z breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Clemens Pp (s. I ex.); Columbanus (615); Felicitas, m. Romæ (století neznámé); Mustiola (století neznámé); Sisinnius, ep. Cyzicen. (s. IV. ); Clemens, ep. Meten. (asi s. IV.); Lucretia (asi s. IV.); Amphilochius (před rokem 403); Severinus, reclusus (s. VI.); Gregorius, ep. Agrigentin. (po roce 603); Trudo (asi 690); Margarita de Sabaudia (1464); Michael Augustinus Pro (1927); Maria Cæcilia (Maria Felicitas) Cendoya y Araquistain (1936); Henrica Alfieri (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský