Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


Lávra Mar Saba
Lávra Mar Saba




sv. Saba
Sabas, abbas

5. prosince, připomínka
Postavení:poustevník, opat
Úmrtí:532
Atributy:jablko, poustevník, lev, anděl

ŽIVOTOPIS

Pocházel od Caesaree. Mládí prožil v blízkém klášteře Flavianae. Pak odešel do Svaté země, kde v Judské poušti vedl poustevnický život a založil novou formu mnišského života v lávře. Vytvořil sedm klášterů tohoto typu přísného života a ovlivnil rozvoj východního mnišství. Stal se knězem a představeným svých následovníků. Byl důsledný v dodržování zásad zvoleného způsobu života i zásad Chalcedonského sněmu. Zasazoval se o dobrý život lidí v Palestině a zemřel až v 93 letech ve své Velké lávře.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ZAKLADATEL VELKÉ LÁVRY V JUDSKÉ POUŠTI

Narodil se r. roce 439 v Mutalasce u Caesaree (dnes Kayseri ve středním Turecku) v Kappadokii. Již asi od osmi let studoval a byl vychováván v nedalekém klášteře Flavianae.

V 18 letech se vydal jako poutník do Svaté země, kde chtěl žít jako mnich. Navštívil jeruzalémský klášter, založený opatem Pasarionem. Viděl zde ale nedostatečnou mnišskou disciplínu a monofyzitské hádky, proto z něj odešel. Nějakou dobu žil v Judské poušti pod vedením Eutymia (pam. 20. 1.). Po čase Eutymius vedení přísné mnišské komunity v blízkosti Mrtvého moře svěřil Teoklistovi a sám se usadil dál od Jeruzaléma ve směru na Jericho.

Po určité době, asi ve věku 30 let dostal Saba od opata dovolení žít v jedné jeskyni, odkud každou sobotu přicházel do kláštera a v neděli se vracel. Ve 34 letech se prý na pět let uchýlil k životu v naprosté samotě.

V roce 478 se vydal do údolí potoka Cedron a na jeho svahu vedl asketický život soustředěný na modlitbu. S postupem času za ním přicházeli zájemci o tento způsob života a vyrostla zde poustevnická kolonie zvaná lávra (znamenající úzkou cestu). Byl to určitý typ kláštera, v němž mniši žili pět dní samostatně v jeskynních nebo stavěných celách a na sobotu a neděli se shromáždili ke společně slavené eucharistii.

Tento nový způsob života zavedl Saba v Judské poušti v sedmi klášterech – lávrách. Ta jeho první dostala pojmenování Velká lávra. (Dnes je zde řecký pravoslavný klášter Mar Saba.)

V roce 492 jej jeruzalémský patriarcha Eliáš vysvětil na kněze a jmenoval archimandritou či opatem, představeným všech anachoretů v Palestině. Jeho přísnost vedla k reptání mnoha mnichů a v té souvislosti Saba řekl: „Ďáblovi možno odporovat a zápasit s ním; ale s lidmi je zapotřebí žít v pokoji a raději mnohokrát ustoupit, než zapříčinit rozbroje.“

Vyžadoval disciplinovanost a byl dbalý zásad Chalcedonského sněmu, který především odsoudil monofyzitizmus. Na srdci mu ležely i současné problémy lidí jeho země. Několikrát kvůli nim cestoval do Cařihradu. Jednal s císaři nejen kvůli bludu a jako smírce, ale dosáhl prý i zrušení daně, která ochromovala hospodářský život Palestiny.

Vysvětlující slovo k atributům říká, že odhodil jablko, na které měl chuť, protože si uvědomil, že ještě není zvonem ohlášen čas k jídlu. Anděl mu podle legendy ukázal místo ke stavbě kláštera.

Příklad Sabova života i jeho učení přineslo významný vliv na rozvoj východního mnišství. To si mnozí uvědomovali už za jeho života a když ve věku 93 let zemřel, zúčastnili se jeho pohřbu i palestinští biskupové. Pohřben byl ve Velké lávře. Později byly jeho ostatky přeneseny do Benátek a v roce 1965 zpět do Mar Saby.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Dnes se mé zamyšlení bude týkat Sabových slov, že „s lidmi je zapotřebí žít v pokoji a raději mnohokrát ustoupit, než zapříčinit rozbroje.“ I při takových ústupcích lze věrně žít důsledný život křesťana. Dokonce nebývá bez nich možný. V tom směru zpytuji i svědomí.

Bože, Tys vedl svatého poustevníka Sabu, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa žili opravdově křesťanským životem směřujíce neustále k Tobě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Sabas, abbas (532); Crispina Tagorensis (304); Lucidus (asi 938); Geraldus, ep. Bracaren (1108); Bartholomæus Fanti (1495); Ioannes Almond (1612); Nicolaus Stensen (1683); Philippus Rinaldi (1931); Narcissus Putz (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský