Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Tarsila
Tarsilla

24. prosince, připomínka
Postavení:panna
Úmrtí:před rokem 593

ŽIVOTOPIS

Pocházela z římské patricijské rodiny, významného rodu Anicia. Vedle sestry Emiliány (s pam. 5. 1.) měla ještě jednu sestru, která se později vdala, a bratra Gordiána, který se stal otcem papeže Řehoře Velikého (pam. 3. 9.). Tarsila vedla zasvěcený řeholní život tzv. „západního typu“ – v prostředí rodiny a světských lidí. Se sestrou složila slib čistoty a věnovala se modlitbě a skutkům milosrdenství. Ve století VI., v němž žila, byly záplavy, morové epidemie, válka Gótů s Byzancí či vpád Langobardů a do Říma přicházelo mnoho ubožáků, kteří přišli o všechno. Mnohé ze života tiché a nenápadné Tarsily zůstalo skryto, ale poznámky jejího synovce papeže Řehoře Velikého o ní mnohé prozrazují. Řehoř Veliký v knize Dialogy chválí její život modlitby a askeze.

Předpokládá se, že Tarsila a její sestry napomáhaly své švagrové Silvii při výchově jejího syna Řehoře, který si Tarsily velmi vážil. Ona je zmiňována jako vedoucí sester a obdržela některé mimořádné milosti. Měla vizi svého předka papeže Felixe III., kterým prý byla upozorněna, že krátce před Vánocemi bude povolána na věčnost. Podle slov papeže slyšela po vánocích Emilie její hlas, jak jí říká: „O Vánocích jsi byla beze mne, ale přijď se mnou oslavit Zjevení Páně.“ Tak se i stalo, Emilie zemřela den před touto slavností. Rok v záznamech papeže uveden není, stejně jako u Tarsily, pouze zmínka, jak brzy za sebou zemřely. O Tarsile je uvedeno, že když zemřela, zjistilo se, že od vytrvalých modliteb měla na loktech i na kolenou mozoly. Její ostatky byly uloženy v Oratoriu S. Silvia al Celio v Římě, společně se sestrou Emilií vedle matky Řehoře Velikého.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Commemorátio ómnium sanctórum avórum Iesu Christi; Delphinus (před rokem 404); Tarsilla (před rokem 593); Irmina (asi 710); Bartholomæus Maria Dal Monte (1778); Paula Elisabeth (Constantia); Cerioli (1865)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský