Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Silvestr
Silvester

31. prosince, nezávazná památka
Postavení:papež
Úmrtí:335
Patron:zedníků, kameníků
Atributy:křest, volek; drak, obraz sv. Petra a Pavla

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Říma a církev spravoval v letech 314-335. Byl papežem uznávaným biskupy z Východu i ze Západu, kteří s úctou přijímali jeho vyslance na sněmech. Za jeho pontifikátu došlo k proměně pohanského Říma na křesťanský, vyrůstaly nejvýznamnější římské chrámy a konaly se důležité koncily. Doléhaly na něj starosti a útrapy působené bludy donatistů a ariánů, zaváděl církevní disciplínu a usiloval o zvelebení bohoslužeb. Po necelém 22letém pontifikátu zemřel v Lateránském paláci, do nějž přenesl sídlo římského biskupa.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

S CÍLEM „BŮH A DUŠE“

Narodil se v Římě. Jeho původ je podle legend nejasný, někde je uveden jako syn Cyrina, Liber Pontificalis ho představuje jako syna Rufinova. Kněžské svěcení prý přijal před pronásledováním v r. 284 a za pronásledování pobýval na Monte Soracte asi 50 km od Říma. Dvacet dní po smrti papeže Miltiadese byl 31. 1. 314 zvolen za jeho nástupce na Petrově stolci.

V předchozím roce císař Konstantin I. a jeho spoluvladař Licinius vydali tzv. Edikt milánský, týkající se skončení pronásledování křesťanů a zaručení náboženské svobody. Silvestr I. vedl tedy církev za plné svobody a náklonnosti císaře, který začal na lateránském poli stavbu baziliky (pam. 9. 11.) na poděkování za vítězství nad Maxenciem. Za Silvestrova pontifikátu začalo i budování chrámů sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince. Na jejich realizaci měl jistý podíl i papež Silvestr.

Historikové označují mnohé významné církevní akce za iniciativu císaře Konstantina a o papeži Silvestrovi mnoho neuvádějí. Konstantin r. 314 svolal do Arles v Galii koncil západní církve, na němž se jednalo o severoafrické sektě donatistů, řešila se otázka platného udělování svátosti biskupy odpadlými od víry za pronásledování. Konstantin svolával také první ekumenický koncil do Niceje, který se konal 20. 5. - 25. 7. 325 v sále císařského letního paláce za účasti 318 biskupů. Papeže, který se stále zdržoval v Římě, zastupoval na koncilu biskup Hosius a římští kněží Vít s Vincencem.

Nicejský koncil byl svolán kvůli ariánskému bludu, s nímž r. 318 vystoupil v Alexandrií kněz Arius. Ten učil, že Kristus není Bohem stejné podstaty s Otcem, ale pouhým tvorem přijatým za Syna Božího. Proto koncil schválil vyznání víry potvrzující Ježíšovo božství slovy: „Pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem.“

Silvestr I. prosadil zákony ohledně otroků a svěcení svátků, neděli vyhlásil za povinný sváteční den. Zdá se, že Silvestr I. byl zastiňován osobností prvního císaře stojícího na straně křesťanů a později i legendami fantasticky přikrášlujícími jeho vlastní působení.

Možná až s velkou střízlivostí je hodnocen jako klidný a rozvážný muž, který se snažil vyhnout srážkám a dal přednost nenápadnému budování církve. Jedni o něm říkají, že zůstával záměrně v pozadí, aby se vyhnul zbytečným konfliktům s energickým císařem a druzí, že se s nemalou odvahou stavěl proti němu, když bylo třeba hájit zájmy církve. V té souvislosti se např. uvádí, že Konstantin I., ač ještě nepokřtěný, chtěl mít titul „společný biskup.“

Silvestr I. byl údajně známý jako papež plný Ducha svatého, vynikající moudrostí i horlivostí pro čest Boží, s velkou láskou k bližním, zvláště k chudým. Ke kajícím hříšníkům byl laskavý a mírný. Jeho hlavní cíl a bojový úkol se týkal Boha a duší.

V Lateránském paláci, který mu byl darován a do nějž přenesl sídlo římského biskupa, zemřel posledního dne v roce 335 po pontifikátu trvajícím 21 let a 11 měsíců.

Byl pohřben v bazilice sv. Priscilly, kterou nechal na Via Salaria zbudovat nad jejími katakombami. Hned po smrti začal být veřejně uctíván jako první titulem „vyznavač,“ který od té doby byl dáván nemučedníkům, kterým projevovala západní i východní církev liturgickou úctu. Ke slavení Silvestrovy památky v den, kdy zemřel, došlo již po jediném roce. Jeho hrob u sv. Priscilly roku 1890 objevil archeolog De Rossi, ale již bez ostatků, protože ty nechal v 8. století papež Pavel I. přenést do chrámu sv. Silvestra v centru Říma.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Nyní na konci roku budu zpytovat svědomí nakolik je mým cílem Bůh a spása duší. Vždyť co je důležitějšího? Svět a jeho zájmy pomíjejí, proto ve svých plánech zařadím do popředí v novém roce věci trvalejšího významu – významu pro věčnost.

Bože, v Tvých rukou je všechen čas; vyslyš naše prosby a na přímluvu svatého papeže Silvestra pomáhej svému lidu, aby pod Tvým vedením plnil zde na zemi své poslání a šťastně dosáhl svého věčného cíle. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)

POZNÁMKA

Další světci v Martyrologium Romanum 31. 12.:

Donata, Paulina, Rogata, Dominanda, Serotina, Saturnina et Hilaria, (s. inc.); Columba, virgo et m. apud Senones, (ca. s. IV); Zoticus, presb., (s. IV); Melania, iunior, (439); Barbatianus, (s. V); Marius, ep. Lausannen., (594); Ioannes Franciscus Régis, (1640); Alanus de Solminihac♦, (1659).


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Silvester (335); Catharina Labouré (1876); Columba, virgo et m. apud Senones (s. III–IV.)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský