Brinolfus Algotsson
| 6. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 1317 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtické rodiny v diecézi ve Švédsku. Po studiích při diecézní katedrále pokračoval ve studiu v Paříži. Strávil tam 18 let i jako učitel. Když se vrátil, byl jmenován děkanem kapituly v Linköping a od roku 1278 až do konce života byl biskupem ve Skara. Vynikl velkou horlivostí pro církev v zemi i aktivitou, aby se učení církve stalo součástí veřejné politiky. Také podporoval misionáře. Jeho činnost a dílo se nelíbily králi Magnusovi Ladulasovi (+ 1290), a Brinolf proto v roce 1288 byl nucen na kratší dobu odejít do exilu. Jednou z dalších aktivit, které ho dělaly známým, byla spisovatelská činnost. Vedle hymnů a básní k jednotlivým svátkům se věnoval spisům o teologii a dalším o církevní správě.Po skončení jeho pozemské pouti byly jeho ostatky uloženy v katedrále, kam připutovala Brigita Švédská, která měla z vidění informace o svatosti tohoto biskupa. Král Erik VII. Pomořanský asi v roce 1417 ustanovil komisi za účelem shromáždění dokumentace a svědectví ohledně života a 34 zázraků zesnulého biskupa Brinolfa. A v roce 1498 byl papežem Alexandrem VI. zařazen mezi svaté.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Paulus Miki et XXV socii (1597); Antolianus (s. III.); Silvanus (ep.), Lucas (diaconus) et Mocius (lector) (asi 235/238); Dorothea et Theophilus (asi s. IV.); Meles (488); Vedastus (asi 540); Amandus, ep. Traiecten. (asi 679); Renula seu Renildis (s. VIII.); Guarinus, , ep. Prænestin. (1159); Brinolfus Algotsson (1317); Angelus de Furci♦ (1327); Maria Teresia Bonzel♦ (1905); Alphonsus Maria Fusco, presbyter (1910); Franciscus Spinelli (1913); Matthæus Correa (1927)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský