Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




Mučedníci z Trevíru /sv. Palmác a druhové/
martyres Treviris

5. října, připomínka
Úmrtí:s. IV
Atributy:mučednická palma

ŽIVOTOPIS

Martyrologium začíná dnešní den, podle chronologického pořadí, vzpomínkou na tyto mučedníky ze západoněmeckého města ležícího v rozšířené části údolí řeky Mosely v Porýní-Falc. Nevyjmenovává je, ale jen uvádí, že zde pro pevnost ve víře dosáhli mučednickou palmu v období pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána (římským císařem byl 284-305). Zatímco Dioklecián sidlil v Nikomédii s titulem Augustus, jím zvolený spoluvládce Maximian Herculeus měl sídlo v Trevíru i když byl často mimo toto území.

Má se jednat o sv. Palmáce, Tyrsa, Bonifáce, Leandra, Sotera, Alexandra, Hormisda, Papiria, Joviána; Krescenze, Konstantina, Justina, Maxentia a možná ještě další, jejichž jména neznáme. Jména posledních čtyř jmenovaných se údajně nacházejí vyrytá na desce, objevené r. 1072 v kryptě trevírského kostela S. Pauline (sv. Pavlína), kam byly uloženy i jejich ostatky.

Podle jedné z legend šlo o vojáky, tábořící severně od Porta Nigra, od kterých bylo požadováno, aby obětovali římským modlám. Oni s pevným rozhodnutím odmítli, vědomi si toho, že je lépe pro Krista snášet utrpení, než uctíváním model zachovat si pozemský život.

V souvislosti s nimi je zmiňována thébská legie, ale původ těchto mučedníků není doložen. Za nezaručené lze prý považovat i místo jejich zabití, ačkoli později na tom uvedeném u Mosely byl postaven klášter "S. Marie od mučedníků."

Bibliotheca sanctorum Roma (o 12 svazcích) na straně 66 uvádí, že jmenovaní mučedníci byli společně pro vyznání víry odsouzeni městským konzulem Rictiovarem a před umučením rozděleni do tří skupin. Je zde také uvedeno, že v roce 1365 byly některé relikvie sv. Palmáce darovány Karlu IV. pro kapli sv. Kříže na Karlštejně (trevírským arcibiskupem). Zde se nachází i obraz sv. Palmáce (v sousedství Madony a sv. Václava). Tento, jinak nám neznámý světec, byl do svatořečení sestry Faustýny uváděn v českém kalendáři u dnešního data právě díky Karlu IV.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Faustina /Helena/ Kowalska (1938); martyres Treviris (s. IV); Charitina (s. IV); Mamlacha (asi 343); Apollinaris, ep. Valentinen. (asi 520); Maurus et Placidus (s. VI.); Hieronymus, ep. Nivernen. (816); Meinulphus (asi 857); Froilanus (905); Attilanus (1009); Petrus de Imola (1320); Flora, virgo ex Ord. S. Ioannis Hierosol. (1347); Sanctus, presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1392); Raymundus de Vineis (1399); Matthæus /Ioannes Franciscus/ Carreri (1470); Gulielmus Hartley, Ioannes Hewett et Robertus Sutton (1588); Anna Schäffer (1925); Bartholomæus Longo (1926); Marianus Skrzypczak (1939); Albertus Marvelli (1946)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský