Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Apolinář
Apollinaris, ep. Valentinen.

5. října, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 520

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi po roce 453 v Auvergne v Galii do Gallo-románské rodiny. Jeho otec Hesychius byl římským senátorem a Apolinář, zvaný Aplonay, i jeho mladší bratr Avitus (pam. 5. 2.) šli za duchovním povoláním a stali se svatými.

Apolinář byl vysvěcen od biskupa Mamerta a kolem roku 490 se stal biskupem delší dobu neobsazeného stolce diecéze burgundského království ve Valence. Zasloužil se o její obnovu a vynikal zásadovostí i laskavostí. Je zdůrazňováno jeho čestné a spravedlivé jednání.

Podle legendy byl asi r. 516 vyhoštěn na Sardinii. Tou dobou král Zikmund onemocněl a královna přišla prosit Apolináře, aby ho šel uzdravit. Ten mu pouze poslal šaty, v nichž se mělo králi navrátit zdraví. Po zázračném uzdravení král prý přišel požádat o odpuštění a uvedl Apolináře zpět do Valence.

Po horlivém apoštolském působení zemřel asi r. 520. Jeho ostatky byly za reformace zničeny.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Faustina /Helena/ Kowalska (1938); martyres Treviris (s. IV); Charitina (s. IV); Mamlacha (asi 343); Apollinaris, ep. Valentinen. (asi 520); Maurus et Placidus (s. VI.); Hieronymus, ep. Nivernen. (816); Meinulphus (asi 857); Froilanus (905); Attilanus (1009); Petrus de Imola (1320); Flora, virgo ex Ord. S. Ioannis Hierosol. (1347); Sanctus, presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1392); Raymundus de Vineis (1399); Matthæus /Ioannes Franciscus/ Carreri (1470); Gulielmus Hartley, Ioannes Hewett et Robertus Sutton (1588); Anna Schäffer (1925); Bartholomæus Longo (1926); Marianus Skrzypczak (1939); Albertus Marvelli (1946)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský