Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Albert Marvelli
Albertus Marvelli

5. října, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:1946

ŽIVOTOPIS

Narodil se 21. 3. 1918 ve Ferrara při řece Pádu v Itálii. Byl druhým ze šesti sourozenců, vychovávaných v křesťanské rodině. V jeho 12 letech se přestěhovali do Rimini (21 km severovýchodně od San Marino), kde Albert navštěvoval salesiánskou oratoř a stal se členem Katolické akce. Po maturitě odešel na univerzitu do Bologně, odkud jako strojní inženýr nastoupil do firmy Fiat v Turínu.

Do Rimini se vrátil v roce 1943 a hned se začal věnovat charitativní činnosti, při níž organizoval pomoc chudým, včetně zajištění kuchyně, připravující pro ně stravu. Z dětství mu uvízla v srdci matčina slova při oddělování jídla pro chudé: "Ježíš přišel a má hlad." Albert měl příjemné vystupování, laskavé a citlivé srdce, byl rozhodný, s pevnou vírou, která se odrážela v celém jeho životě. K jeho oblíbeným aktivitám patřil také sport, zejména cyklistika. Měl rád horskou turistiku, tenis, fotbal, atletiku i plavání.

Za války vynikla jeho láska k bližním v akcích, při nichž nemyslel na sebe, zejména v pomoci osobám deportovaným do koncentračních táborů. Krom toho, že je ukrýval, také na nádraží v Santarceangelo osvobodil transportované přímo ze zapečetěných vagonů.

V září 1945 se octl v radě Výboru osvobození a stále více se začal angažovat v politice se snahou prosazovat do veřejného života křesťanské zásady a hodnoty. Z modlitby čerpal nadšení pro takovou politickou činnost. Mimo jiné dostal na starost rozdělování bytů pro obyvatele vybombardovaného města. Na výzvu biskupa ujal se vedení Sdružení katolické inteligence a organizoval lidovou univerzitu.

V létě 1946 se vážně zamiloval a hned začal uvažovat o manželství, ale vyvolená neměla o tuto cestu zájem a jeho žádost o ruku odmítla.

Pokud bychom se ho zeptali, co má v životě za nejdůležitější, odpověděl by "Eucharistii". Ta byla centrem jeho života. Do deníku si napsal: "Ježíš mě zasáhl svou láskou, vidím už jen jeho, myslím jedině na něho.

Albertův život skončil náhle, ve věku 28 let. Když 5. října jel na kole na volební mítink, srazilo ho vojenské nákladní auto a zranění ještě téhož dne podlehl.

S uznáním hrdinských ctností 22. 3. 1986 obdržel titul "Venerabilis" - ctihodný služebník Boží. Po uznání zázraku na jeho přímluvu z r. 1991, nevysvětlitelného odstranění kýly v případu lékaře z Boloně, byl blahořečený papežem Janem Pavlem II. 5. 9. 2004 v Loretě.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Faustina /Helena/ Kowalska (1938); martyres Treviris (s. IV); Charitina (s. IV); Mamlacha (asi 343); Apollinaris, ep. Valentinen. (asi 520); Maurus et Placidus (s. VI.); Hieronymus, ep. Nivernen. (816); Meinulphus (asi 857); Froilanus (905); Attilanus (1009); Petrus de Imola (1320); Flora, virgo ex Ord. S. Ioannis Hierosol. (1347); Sanctus, presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1392); Raymundus de Vineis (1399); Matthæus /Ioannes Franciscus/ Carreri (1470); Gulielmus Hartley, Ioannes Hewett et Robertus Sutton (1588); Anna Schäffer (1925); Bartholomæus Longo (1926); Marianus Skrzypczak (1939); Albertus Marvelli (1946)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský