Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Lev Wetmański
Leo Wetmański

10. října, připomínka
Postavení:biskup a mučedník
Úmrtí:1941

ŽIVOTOPIS

Narodil se 10. 4. 1886 v Žuromíně ve farnosti Lubowidze v Polsku jako syn mlynáře Adama a jeho manželky Korduly, roz. Chadzyňské. Po základní škole navštěvoval učitelský ústav ve Wymyšline - Skepem. Odtud byl v roce 1905 vyhozen pro účast na školní stávce a tajné učení polskému jazyku. Od roku 1906 studoval v kněžském semináři v Plocku a 23. 6. 1912 přijal kněžské svěcení. Pak byl poslán na další studia do Duchovní akademie v Petrohradu. Po jejich ukončení se hned nemohl vrátit do diecéze kvůli první světové válce. Pomáhal různým způsobem utečencům a chudým. Založil také sirotčinec a jako zaměstnanec biskupa J. Cieplaka vyučoval náboženství na dívčím gymnáziu.

Do Plocka sa vrátil v roce 1918. Vedle duchovní služby začal působit v kněžském semináři jako profesor asketiky a mystiky. Dále vedl exercicie a získal pověst velmi dobrého kazatele. V prosinci 1927 byl vybrán za světícího biskupa v Plocku a pak byl pověřen úkoly generálního vikáře. Věnoval se charitativní a misijní práci i Katolické akci. Působil jako ředitel Apoštolské unie kněží v Polsku a tajemník Misijního spolku.

Po vypuknutí 2. světové války se v listopadu 1939 dostal do vězení. Z něho byl na krátký čas propuštěn a 28. 2. 1940 byl znovu uvězněn. Začátkem března ho ze Slupne u Plocka Němci deportovali do vyhlazovacího tábora v Dzialdowe.

Zde mimo jiné tajně připravoval ke kněžství několik seminaristů z posledního ročníku a udělil jim svěcení. Také pomáhal stařičkému arcibiskupovi Nowowiejskému, s nímž se vzájemně utvrzovali ve víře, naději a lásce.

Biskupa Lea Wetmaňskiho zde provázelo mnoho násilí a nemalá zranění od dozorců. Uvádí se, že měl delší dobu proraženou hlavu. Přitom se neustále modlil a utěšoval spolubratry. Marně jej dozorci nutili ke znevážení kříže a brutálně bili kvůli tomuto neuposlechnutí. Byl vůdcem polských kněží ve vězení. Němci ho usmrtili prý pravděpodobně plynem při likvidaci tábora v prázdninových měsících 1941. Oficiální německé oznámení ale udává jeho smrt až 10. 10. Blahořečený byl papežem Janem Pavlem II. 13. 6. 1999 s dalšími 107 polskými mučedníky z té doby.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Daniel Comboni (1881); Pinytus (asi 180); Eulampius et Eulampia (s. IV.); Gereon et socii (asi s. IV.); Victor et Mallosus (asi s. IV.); Cassius et Florentius, m. Bonnæ (asi s. IV.); Clarus, ep. Nanneten (s. IV.); Cerbonius (asi 575); Paulinus, ep. Eboracen (644); Telchildis (asi 670); Tancha (s. VI/VII); Daniel, Samuel (1227); Ioannes / Thwing/ de Bridlington (1379); Angela Maria /Sophia Camilla/ Truszkowska (1899); Leo Wetmański (1941); Eduardus Detkens (1942); Maria Catharina /Maria a Jugularis/ Irigoyen Echegaray (1918)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský