Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Magdaléna Panatieri
Magdalena Panatieri

13. října, připomínka
Postavení:terciářka OP
Úmrtí:1503

ŽIVOTOPIS

Narodila se roku 1443 v Trino v Itálii. Ve 20 letech složila slib dominikánských terciářek s rozhodnutím sloužit Bohu kajícím životem. Svůj vzor viděla ve sv. Kateřině Sienské a často chodila do jí zasvěceného kostela. Pečovala také o chudé a malé děti. Uvádí se, že v jejich prospěch nejednou jednala zázračně. Její láska k potřebným hrála významnou roli i v obracení hříšníků, za které se Magdaléna modlila a obětovala různá utrpení. Zvláště jí prý ležely na srdci lichváři. Ve výčtu jejích asketických skutků je zmiňováno i používání důtek.

Mezi těmi, které získala pro Krista, byl i její bratr, stižený nevyléčitelnou chorobou a uzdravený na její přímluvu. Sama navštěvovala nemocné a připravovala je na přijetí svátostí. Snažila se pomáhat kněžím a měla i jistý dar výřečnosti. Ten pak využívala v kapli dominikánského kostela, kde měla dovolení učit ženy a děti. Pro charisma teologického poznání byla vyhledávána i řeholníky. Magdaléna měla určitá zjevení a vedla kontemplativní život. Předpověděla velké neštěstí, které koncem 15. století postihlo severní Itálii.

Její hrob byl později pozměněn na oltář a její kultovní úctu 26. 9. 1827 schválil papež Lev XII.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Theophilus, ep. Antiochen. (s. II.); Faustus, Ianuarius et Martialis (s. III/IV.); Florentius, m. in Macedonia (asi s. III); Lubentius (s. IV); Romulus, ep. Ianuen. (s. V.); Venantius, abbas Turonen (s. V.); Leobonus (století neznámé); Comganus (s. VIII.); Simbertus (asi 807); Geraldus, comes Aureliacen (909); Lucas (asi 993); Gerardus, fundator Ord. S. Ioannis Hierosol. (1120); Chelidona (1152); Magdalena Panatieri (1503); Alexandrina Maria da Costaw (1955); Petrus-Adrian Toulorge (1793)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský