Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Marie Natálie Vanot a 4 družky /Marie Déjardv, Marie Prin, Marie Ducrez a Marie Bourla/
Maria Natalia a Sancto Ludovico /Iosepha/ Vanot et IV sociæ*: Maria Augustina a Sacro Corde Iesu /Maria Magdalena/ Déjardin*, Maria Laurentina a Sancto Stanislao /Ioanna Regina/ Prin*, Maria Ludovica a Sancto Francisco /Maria Genovefa/ Ducrez*, Maria Ursula et Sancto Bernardino /Hyacintha Augustina Gabriela Bourla*

17. října, připomínka
Postavení:mučednice OSU
Úmrtí:1794

ŽIVOTOPIS

Všech pět sester OSU pocházelo z departementu Nord na severu Francie.

Marie Vanot se narodila 12. 6. 1728 ve Valenciennes, zde vstoupila do kláštera voršilek a s novým jménem Marie Natálie od sv. Ludvíka se stala řeholnicí 31. 8. 1749.

Marie Magdaléna Déjardin se narodila 11. 6. 1760 v Cambrai, vstoupila do kláštera voršilek ve Valenciennes a s novým jménem Marie Augustina od sv. Josefa a nejsv. Srdce Ježíšova se stala řeholnicí 22. 8. 1781.

Jana Reine (Marie) Prin se narodila 9. 7. 1747 ve Valenciennes a zde také vstoupila do kláštera voršilek a s novým jménem Marie Laurencie od sv. Stanislava se stala řeholnicí 28. 4. 1767.

Marie (Jenovéfa) Ducrez se narodila 27. 9. 1756 v Condé, vstoupila do kláštera voršilek ve Valenciennes a s novým jménem Marie Ludvíka od sv. Františka se stala řeholnicí 28. 4. 1779.

Hyacinta (Augustina Gabriela) Bourla se narodila 6. 10. 1746 v Condé, vstoupila do kláštera voršilek ve Valenciennes a s novým jménem Marie Ursula od sv. Bernarda se stala řeholnicí 28. 4. 1779 společně se sestrou Marií Ludvíkou od sv. Františka.

Řeholní společnost sester Voršilek založila v listopadu 1535 Anděla Merici (pam. 27. 1.) za účelem křesťanské výchovy dívek. V jejich vyučování pokračovaly i řeholnice z Valenciennes u francouzských hranic s Belgií. Departement Nord se částečně skládá z bývalých hrabství Flandry a Hainault, jejichž území bylo až v 17. století připojeno k Francii. Francouzská revoluce vypukla 14. 7. 1789 a k obležení Valenciennes nepřátelskými vojáky došlo 13. 9. 1792. Sestry pak musely odejít do kláštera, z něhož původně sestry zakládající klášter ve Valenciennes přišly. Šlo o Mons v rakouském Nizozemí v dnešní Belgii. Nejednalo se o velkou vzdálenost, ale bylo to z druhé strany hranice. Tam pak 6. 11. zvítězila francouzská vojska, Mons několik týdnů později obsadila a sestry se musely stěhovat. Stěhování se v březnu opakovalo. Rakušané měli na čas obsazenou Valenciennes a sestry měly naději na volné působení. O něco později se z ní Rakušané stáhli. Ve Francii byly pozavírány kláštery a situace se zhoršovala. Řeholnice byly zatčeny a obviněny z vlastizrady a emigrace. Za věrnost svému řeholnímu povolání podstoupily mučednickou smrt ve více skupinách. Pět sester uvedených výše bylo 17. 10. popraveno gilotinou.

Před popravou ještě měly možnost promluvit s matkou představenou Marií Klotildou Paillot, která byla v další skupině popravena o pět dní později. Při loučení jí Marie Augustina od nejsv. Srdce Ježíšova řekla: "Matko, tys nás učila statečnosti a teď, když máme být korunovány, pláčeš?"

Všechny tyto sestry byly 13. 6. 1920 blahořečeny papežem Benediktem XV. ve skupině 11 mučednic.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ignatius, ep. Antiochen (107); Osea, propheta ; Rufus et Zosimus (107); martyres Volitani (asi s. III.); Ioannes, eremita in Ægypto (s. IV.); Dulcidius (s. V in.); Florentius, ep. Arausien. (asi 524); Gilbertus,, abbas (1167); Balthasar Ravaschieri de Clavario, abbas (1492); Richardus Gwyn (1584); Petrus a Nativitate beatæ Mariæ Virginis Casani (1647); Iacobus Burin (1794); Maria Natalia a Sancto Ludovico /Iosepha/ Vanot et IV sociæ*: Maria Augustina a Sacro Corde Iesu /Maria Magdalena/ Déjardin*, Maria Laurentina a Sancto Stanislao /Ioanna Regina/ Prin*, Maria Ludovica a Sancto Francisco /Maria Genovefa/ Ducrez*, Maria Ursula et Sancto Bernardino /Hyacintha Augustina Gabriela Bourla* (1794); Contardus Ferrini (1902); Fidelis Fuidio Rodríguez (1936); Raymundus Stephanus Bou Pascual (1936); Tarsilla Córdoba Belda (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský