Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Teodoret
Theodoretus

23. října, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:asi 362

ŽIVOTOPIS

Byl knězem v syrské Antiochii (dnešní Antakya v Turecku).

Legenda o jeho mučednické smrti nás uvádí do vlády císaře Flavia Claudia Juliana, známého jako Julián Odpadlík (Apostata). Na trůn nastoupil po svém bratranci Konstantinu II. s rozhodnutím oživit pohanství a zničit Kristovu Církev. Děti křesťanů měly podle jeho nařízení navštěvovat jen pohanské školy. Lékaři, právníci a osoby, kteří měli zájem angažovat se ve veřejném životě, se museli zříci víry, většinou aktem obětováním bohům. Biskupové a ostatní duchovní byli zbavováni majetků a všech práv, která jim dřívější císařové udělili. Vojáci, kteří se nechtěli klanět sochám císařů a jim obětovat, byli posláni do vyhnanství. Křesťanům byly ukládány větší daně než jiným poddaným jako donucovací prostředek k odpadlictví. Kdo se dříve podílel na boření pohanských chrámů, pokud nezaplatil stanovenou náhradu, byl ve vězení mučen.

Císařův jmenovec a příbuzný vládnoucí v Antiochii, rovněž odpadlý od víry, měl od císaře za úkol vykázat všechny duchovní z města. Tento Julián po Teodoretovi požadoval vydání posvátných nádob i s dalšími cennostmi církve. Nepodajného Teodoreta nechal zajmout. Legenda barvitě líčí detaily jeho výslechu doprovázeného mučením na skřipci a pálením pochodněmi. Zabývá se zvláště tématem rozhovoru Juliána s odvážným mučedníkem. Teodoret v něm antiochijskému panovníkovi říká: „Divím se, s jakou horlivostí se ujímáš mrtvých bůžků, udělaných lidskýma rukama. Raději se odřekni pýchy, uvaž, koho jsi opustil, a lituj svého odpadlictví.“ Napomínáním a vyznáváním své víry jakoby Teodoret zdůrazňoval její cenu a muka zvýšená podrážděným panovníkem považoval za nic ve srovnání s věčným životem. Nakonec tomuto Juliánovi předpověděl, že brzy zemře v ukrutných bolestech a jeho příbuzný císař bude zabit ve válce. (To se také stalo, poté co císař nařídil popravit Teodoreta mečem.)

Julián spěchal s uloupenými cennostmi k císaři pro pochvalu a místo ní ho čekala přísná důtka, protože císař Julián Apostata si nepřál nových veřejných mučedníků u vědomí, že mučedníci jsou posilou pro Církev. Antiochijský vladař byl zdrcen a nemoha pro následné onemocnění nic požít, zemřel bídně v nesmírných bolestech. Císař byl při návratu, po neúspěšném obléhání města Ktésifon, byl od Peršanů zasažen kopím mezi žebra, přičemž následoval pád s koně. Na následky císař zemřel v červnu 863, asi do roka po Teodoretovi.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Capestrano (1456); Servandus et Germanus (s. IV. in.); Theodoretus (asi 362); Severinus, ep. Colonien (asi 400); Severinus Boetius (524); Ioannes, ep. Syracusan (asi 609); Romanus, ep. Rothomagen (asi 644); Benedictus, presb. (před s. IX.); Ignatius, ep. Cpolitan (877); Ethelfleda (s. X.); Allucius (1134); Ioannes Bonus, eremita (1249); Ioannes Angelus Porro (1506); Thomas Thwing (1680); Maria Clotildis Angela a Sancto Francisco Borgia Iosepha Paillot et V sociæ (Maria Scholastica Iosepha a Sancto Iacobo Margarita Leroux, Iosephina Anna Iosepha Leroux, Anna Maria Augustina Erraux, Maria Francisca Lievina Lacroix, Maria Cordula Iosepha a Sancto Dominico Ioanna Ludovica Barré) (1794); Arnoldus /Iulianus Nicolaus/ Reche (1890); Hildephonsus García, Iustinianus Cuesta, Euphrasius de Celis, Honorinus Carracedo, Thomas Cuartero, Iosephus Maria Cuartero (1936); Leonardus Olivera Buera (1936); Ambrosius Leo /Petrus/ Lorente Vicente, Florentius Martinus /Alvarus/ Ibáñez Lázaro et Honoratus /Andreas/ Zorraquino Herrero (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský