Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Jan Slade
Ioannes Slade

30. října, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:1583

ŽIVOTOPIS

Je jedním ze 106 mučedníků Anglie a Walesu, blahořečených 15. 12. 1929 papežem Piem XI. Důvodem mučednictví byla věrnost Římskokatolické církvi a odmítnutí uznat krále za hlavu státního náboženství. Prvními z mučedníků byli kartuziánští mniši v r. 1535. Nepřátelství vůči katolicismu za panování královny Alžběty I., dcery Jindřicha VIII., se nezmenšilo a pronásledování spíše narůstalo. Ti, co byli pro věrnost církvi odsouzeni, až na pár výše postavených osob, byli mučeni rafinovaným způsobem a čekala je strašná smrt. Po chvíli dušení v oprátce jim bylo při vědomí rozříznuto břicho a následující tzv. “železná rukavice“ znamenala kruté naložení s vnitřnostmi a čtvrcení odsouzence, při kterém skonal.

Jan Slade se narodil v Manston v hrabství Dorset v Anglii. Vystudoval na New College v Oxfordu v Anglii a stal se učitelem. Odmítl uznat panovníkovu svrchovanost nad církví a zpochybnil moc královny Alžběty I. v duchovních záležitostech. Byl proto odsouzen k výše uvedené smrti společně s Janem Bodey, jehož poprava se však konala až o tři dny později. Když Jan Slade byl přiveden k šibenici, poklekl, nakreslil znamení kříže, políbil je a za vystupování po žebříku hlasitě řekl: „Přišel jsem zemřít za víru všech generací.“


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcellus, centurio (298); Claudius, Lupercius et Victorius (asi 303-304); Marcianus, ep. Syracusan (s. II.); Serapion, ep. Antiochen (asi 211); Eutropia (asi s. III.); Maximus, m. Cumis (asi 303); Germanus, ep. Capuan (asi 540); Gerardus, ep. Potentin (1122); Benevenuta Boiani (1292); Ioannes Slade (1583); Terentius Albertus O'Brien (1651); Angelus de Acrio (1739); Ioannes Michael Langevin (1793); Alexius Zaryckyj (1963)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský