Světci k nám hovoří...


sv. Silvie

Silvia

3. listopadu, připomínka
Postavení:vdova, řeholnice
Úmrtí:s. VII.

ŽIVOTOPIS

Martyrologium nám tuto světici představuje jako matku sv. Řehoře Velikého I. ( pam. 3. 9.), papeže a učitele církve. O Silviině původu nemáme spolehlivé zprávy. Je zde určitá domněnka, že se narodila na Sicílii, podle některých to bylo kolem roku 520 v Římě, ale prý to mohlo být i v Subiaco.

Přibližně v 18 letech se provdala za Gordiana z rodu Anicia, který zastával funkci římského senátora. K rodině patřily i jeho sestry Tersilia a Emiliana, rovněž žijící jako příkladné křesťanky. Silvie je představovaná jako manželka a matka, udržující v rodině pokoj a pohodu zároveň s úsilím o důsledný život podle evangelia.

Kolem roku 540 se jí narodil syn Řehoř (Gregor). Jméno jejího dalšího syna se nedochovalo. Do ovdovění žila s manželem více jak 30 let. Jeho úmrtí se uvádí asi r. 573, a to v době, kdy v Řehořovi dozrálo povolání k duchovnímu životu.

Rodný dům na Monte Coelia Řehoř potom přeměnil v klášter sv. Ondřeje a další kláštery založil na sicilských statcích, které mu připadly. Mohl to učinit i díky souhlasu své matky. Oba byli štědří k chudým. Silvie si jako vdova rovněž zvolila mnišský život a převládá přesvědčení, že klášter, v němž žila, se nacházel v blízkosti baziliky sv. Pavla za hradbami. Mohlo tedy jít o klášter sv. Štěpána, který údajně vznikl pro ženy v 5. století vedle mužského kláštera sv. Aristuse.

Objevila se také tradovaná legenda, zaznamenaná jáhnem Janem, podle které by Silvie žila a zemřela u kláštera San Saba na Aventinu v 6. století. Chybí však pro to historický podklad. Podle spisu papeže Řehoře byla Silvie ženou, která modlitbami a pokáním byla skvělým příkladem pro ostatní. Žila ještě na začátku synova pontifikátu (590 – 604) a podle martyrologia zemřela v první polovině 7. století.

Do Římského martyrologia ji zařadil papež Klement VIII.

POZNÁMKA

Mimo uvedenou sv. Silvii z Říma bývá někde připomínána téhož dne i Silvia Rufina z egyptské pouště, která zemřela kolem r. 400. V novém martyrologiu se ale nevyskytuje.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus de Porres (1639); Germanus, Theophilus et Cyrillus, m. in Cappadocia; Libertinus (s. III./IV.); Papulus (s. III./IV.); Valentinus et Hilarius (století neznámé); Guenæl (s. VI.); Silvia (s. VII.); Domninus, ep. Viennen (asi 538); Pirminus (asi 755); Ioannicius (846); Odrada (asi s. XI.); Ermengaudius (1035); Berardus, ep. Marsorum (1130); Alpais (1211); Idda (asi 1226); Simon Balacchi (1319); Emmanuel Lozano Garrido (1971)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.