Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Janicius
Ioannicius

3. listopadu, připomínka
Postavení:mnich
Úmrtí:846

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 753 v Marycatě v Bithynii (v dnešním Turecku). V mládí byl prý pastýřem a asi v 19 letech vstoupil do císařské armády. Během více než dvacetileté vojenské služby přijal na nějakou dobu mylné učení proti sv. obrazům, ale později se stal horlivým obhájcem uctívání ikon. V roce 795 opustil vojenskou kariéru a u Olympu v Bithynii vstoupil do kláštera. Po dvou letech v klášteře Antidion odešel žít jako poustevník na horu Trichealice. Po nějakou dobu žil také v Hellespontu a v oblasti Lykie a Cilicia, načež se vrátil do Bithynie a přijal tonsuru. Po třech letech v jeskyni na Critama přišel zpět do kláštera Antidion. Za vlády Lva V. z důvodu pronásledování žil opět v horských poustevnách a do Antidion se natrvalo vrátil až v roce 830.

Měl mohutnější vzrůst, žil velice asketicky a vynikal v pokoře a mírnosti. Uvádí se, že léčil všechny nemoci, vyháněl démony a divoká zvěř v jeho přítomnosti bývala krotká. Stal se vyhledávaným duchovním otcem s darem zázraků a proroctví. Mezi jeho návštěvníky byl údajně i patriarcha.

Své modlitby Janicius obvykle končil se slovy: „Bože - moje naděje, můj Kriste - mé útočiště, Duchu svatý - můj ochránce.“ Zemřel ve věku kolem 93 let.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus de Porres (1639); Germanus, Theophilus et Cyrillus, m. in Cappadocia; Libertinus (s. III./IV.); Papulus (s. III./IV.); Valentinus et Hilarius (století neznámé); Guenæl (s. VI.); Silvia (s. VII.); Domninus, ep. Viennen (asi 538); Pirminus (asi 755); Ioannicius (846); Odrada (asi s. XI.); Ermengaudius (1035); Berardus, ep. Marsorum (1130); Alpais (1211); Idda (asi 1226); Simon Balacchi (1319); Emmanuel Lozano Garrido (1971)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský