Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Felicita
Felicitas, m. Romæ

23. listopadu, připomínka
Postavení:mučednice
Úmrtí:století neznámé
Patron:žen; vzývána jako přímluvkyně za požehnání dětmi
Atributy:šátek na hlavě, kniha, meč nebo palma

ŽIVOTOPIS

Martyrologium nám o této mučednici potvrzuje pouze to, že její ostatky byly uloženy na hřbitově di Massimo na Via Salaria Nuova v Římě. Nad jejím hrobem Bonifác I. postavil kolem r. 420 kostel, jak o tom svědčí Jeronýmovo martyrologium (ze VI. s.) i Liber Pontificalis.

Příběh Felicity se některým historikům jeví jako imitace (pro podobnost) biblického příběhu makabejské matky a jejích sedmi synů. Jak patrno z podání martyrologia, nelze dokázat spojitost sedmi uváděných bratrů: Felixe, Filipa, Vitala, Marciála, Alexandra, Silana a Januária (viz pam. 10. 7.) s Felicitou jako spolumučednicí a jejich vlastní matkou. Rozdílná pohřebiště, kde byly uloženy jejich ostatky, nic nedokazují, neboť se jedná o čtvery katakomby na Via Salaria. Důraznější skutečností je oddělená památka v martyrologiu, která má připomínat den zrození pro nebe.

Přes toto vše je Felicita vzývána jako pomocnice římských žen a matek, coby přímluvkyně za narození chlapců, a zvláště v Římě je zobrazována ve společnosti sedmi hochů.

V tradovaném příběhu je představovaná jako vdova po římském šlechtici, která se plně věnuje modlitbě. Jako taková nám může připomínat význam neustálého propojení modlitby s potřebnou denní činností. Legenda totiž hovoří o tom, že nepřestala pečovat o výše jmenovaných sedm bratrů. Vychovávala je s velkou svědomitostí ve víře, o které podali svědectví svou mučednickou smrtí. Felicitě i sedmi bratrům je vkládáno do úst mnoho výroků, které mají dokreslovat jejich postoj lásky a věrnosti vůči Bohu. Od tohoto jejich postoje je nedokázaly odvést ani domluvy a sladké sliby, ani muka, neboť svou sílu čerpali z modlitby a z vnitřního spojení s Bohem.

Toto umučení v Římě je často spojováno s vládou Marka Aurelia, ale předpokládá se, že mohlo jít o dobu pozdější.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Clemens Pp (s. I ex.); Columbanus (615); Felicitas, m. Romæ (století neznámé); Mustiola (století neznámé); Sisinnius, ep. Cyzicen. (s. IV. ); Clemens, ep. Meten. (asi s. IV.); Lucretia (asi s. IV.); Amphilochius (před rokem 403); Severinus, reclusus (s. VI.); Gregorius, ep. Agrigentin. (po roce 603); Trudo (asi 690); Margarita de Sabaudia (1464); Michael Augustinus Pro (1927); Maria Cæcilia (Maria Felicitas) Cendoya y Araquistain (1936); Henrica Alfieri (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský