Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Antonín Bonfadini
Antonius Bonfadini

1. prosince, připomínka
Postavení:kněz OFMObs
Úmrtí:1482

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1400 ve Ferraře v regionu Emilia-Romagna v severní Itálii do šlechtické rodiny. V mládí vedl nejprve pohodlný světský život asi do věku 37 až 39 let. Tehdy opustil dosavadní styl života a vstoupil do františkánského kláštera Svatého Ducha ve Ferraře (Ordo Fratrum Minorum Observantiae - OFMObs). Dosáhl doktorátu z teologie a přijal kněžské svěcení. Jeho vzorem byl Bernardin Sienský (pam. 20. 5.). Antonín Bonfadini jako horlivý kazatel působil po celé Itálii a odtud, už ve vyšším věku, putoval do Svaté země. Při návratu onemocněl a v ubytovně pro poutníky v Cotignola di Faenza zemřel ve věku 82 let.

U jeho hrobu se udály mnohé zázraky a obyvatelé města v něm viděli svého přímluvce a ochránce zvláště při ohrožení v letech 1630, 1688 a 1696. Již v roce 1495 byly jeho ostatky přeneseny do kostela jeho řádu San Francesco di Ravenna Cotignola a v roce 1666 byla zde zbudována kaple označena jeho jménem.

Za blahoslaveného jej 13. 5. 1901 prohlásil papež Lev XIII. V roce 1902 bylo zjištěno, že tělo blah. Antonína Bonfadini zůstalo neporušené. Jeho zachovalost ve skleněné rakvi byla pak ještě oficiálně zkoumána v roce 1945.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Edmundus Campion, Radulphus Sherwin et Alexander Briant (1581); Nahum, propheta ; Castritianus (s. III.); Florentia (s. IV.); Leontius, ep. Foroiulien (asi 433); Domnolus (581); Agericus (588); Eligius, ep. Noviomen (660); Antonius Bonfadini (1482); Ioannes Beche (1539); Richardus Langley (1586); Maria Clara a Iesu Infante Libania Carmo (1899); Carolus Foucauld (1916); Casimirus Sykulski (1941); Lidvina (Angela Elisa) Meneguzzi, virgo (1941); Maria Rosa a Iesu Pellesi (1972); Maria Clementina Nengapeta Anuarite (1964)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský