Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-












Panna Maria Loretánská
Maria Virgo de Loreto

10. prosince, připomínka
Patron:rodin, domovů, letců

ŽIVOTOPIS

V roce 1699 zavedl papež Inocenc XII. jako zvláštní mariánský svátek pro Loreto "Přenesení svatého domu" slavený v tento den. Je připomínkou Panny Marie Loretánské, protože v noci na 10. 12. došlo k zázračnému přesunu domku Panny Marie z Nazareta do Lorety v Itálii. (Jako důvod se předpokládá záchrana před zničením od nepřátel křesťanů.)

Tato památka sice není v Martyrologium Romanum 2001 uvedena, ale na mnoha místech je připomínána a význam tohoto místa byl od papežů během staletí zdůrazňován. Již 18. 7. 1310 papež Klement V. nepřímo potvrdil pravost tohoto svatého domku. Papež Jan Pavel II., který se r. 1995 v Loretu setkal s 350 000 mladými lidmi a v roce 2004 tam konal i svou poslední pouť, zdůraznil, že "Loreto je po staletí opravdovým srdcem křesťanské mariánské úcty".

Podle dekretu papeže Benedikta XV. z r. 1920 je Panna Maria Loretánská patronkou letců. Zvláště o jejím svátku v roce 2003 Jan Pavel II. vyzýval vojenské letce, aby vždy hleděli na svou patronku jako na vzor a spolehlivou průvodkyni životem.

Arcibiskup Angelo Comastri ve stejný den v Loretu jako poselství svátku uvedl: "Letci jsou spojeni se Svatým domkem v Loretu nejen kvůli prastaré tradici, mluvící o letu andělů, ale zejména kvůli ,letu´ archanděla Gabriela do nazaretského domku... Úkolem letců je přijmout styl letu tohoto archanděla a z každé mise činit poselství pokoje, aby se na světě stále více šířila radostná zpráva, že Bůh si postavil dům mezi lidmi".

Kardinál M. Vlk při pouti v r. 1995 řekl: "Víc a důležitější pro nás než pravdivost historická, jestli to byla skutečnost nebo nebyla, je symbol. Loretánský domek znamená domek, kde Ježíš s Pannou Marií a Josefem bydleli, žili. A ten symbol je v tomto: dnes má být všude budován loretánský nazaretský domek, to jest přítomnost Ježíše uprostřed lidí. - A tohle je silný náboj, smysl poselství poutě do Lorety."

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

PŘEBÝVÁNÍ BOHA MEZI LIDMI

aneb příběh domku z Nazareta

Jan Pavel II. při pouti do Lorety 8. 9. 1979 prohlásil: "Domek Svaté rodiny! To byla první svatyně, první chrám, kde Boží Matka zazářila světlem svého Mateřství, které vysvitlo z velkého tajemství Vtělení, z tajemství jejího Syna."

Papež Jan XXIII. jako poutník v Loretu 4. 10. 1962 nazval toto místo "spojnici mezi nebem i zemí."

Zde se "setkala lidská a Boží historie", zde vznikl vzor pro naše rodiny a my z něj máme čerpat, aby proměnil naše životy. Skutečnost tohoto domku přeneseného z Nazareta je nám velkým Božím darem, je svědectvím Boží lásky, která zve do společenství se Svatou Rodinou.

To všechno nám může připomínat tradovaný příběh v několika verzích, který začíná ránem 10. 5. 1291. Za městem Fiume při východním pobřeží Jaderského moře, na kopci Tersato dřevorubci cestou do práce objevili malé kamenné stavení, které tam dříve nestálo. Nemělo prý základy a stálo na trávě. Uvnitř se nacházel krb, police, stůl i kamenný oltář s křížem a socha Panny Marie s Ježíškem na rukou.

Zpráva o objevení domku vyvolala rozruch. Po nedlouhé době došlo k náhlému uzdravení těžce nemocného Alexandra de Giorgi, který se předtím prý modlil k tomuto tajemství. Lidem pak předal vysvětlení Panny Marie, že se jedná o Nazaretský domek Svaté Rodiny.

Místní zámecký pán Mikuláš Franga následně poslal do Nazareta čtyři muže, aby zjistili, kolik na tom může být pravdy. Vrátili se s tím, že skutečně našli základy bez domu a shodný materiál i rozměry zá-kladů s domkem u Fiume. A svatyňka na kopci Tersato se stala cílem poutníků z celé Dalmácie. Dlouho tam však nezůstala.

Legenda dále vypráví, že v noci na 10. 12. 1294 lidé z Recanati v Itálii spatřili od východu přicházet světlo a dokonce prý viděli domek nesený anděly ke kopci Loreto. O přesném místě a důvodu změny se podání liší. Podle jedné verze došlo ke změně kvůli neshodě dvou majitelů pozemku a jiná verze hovoří o přepadávání poutníků. Potom prý následovalo třetí andělské přenesení o malou vzdálenost na trvalé místo.

Obdobně ve spise Relatio Terramani z r. 1472 je uvedeno, že "Santa Casa" byla přenesena anděly ze Svaté země do Evropy 10. 5. 1291 na pahorek u Tersata poblíž Rijeky. Zde se hovoří, že místní biskup byl ve snu zpraven o tom, že se jedná o nazaretský příbytek Panny Marie. To potvrdilo poselstvo, vyslané do Palestiny, kde v té době tato svatyňka zmizela. Avšak 10. 12. 1294 byla přenesena dál přes Jadran... A podle další zprávy v roce 1296 bylo zapsáno do městských knih blízkého Recanata, že 16 legátů vyslaných (na radu papeže Bonifáce VIII.) přes Dalmácii do Svaté země potvrdilo shodnost rozměru domku z Tersatu s rozměry nazaretských základů. Ti se vrátili plni radosti, že mají ve svém kraji pravý příbytek svaté Rodiny, kde Pán Ježíš 30 roků žil, pracoval a modlil se.

Jaký je názor současnosti? - Již citovaný arcibiskup Angelo Comastri hovořil o tom, že stavba domku o třech stěnách opřených o skálu je pro Nazaret typická, že se jedná o seriózní tradici, že kameny domku byly přeneseny z Nazaretu do Loreta. Dodává: "můžeme ji zachovat, protože andělé připomínají plán Boží Prozřetelnosti. Historická studia a výzkumy však potvrdily, že kameny dospěly do Loreta po dlouhé cestě po moři, se zastávkou na druhém břehu jadranského moře, v Illírii, a pak roku 1294 podle tradice právě v noci mezi 9. a 10. prosincem, došly do cíle v Loretu a nazaretský domek byl tam rekonstruován."

Tyto výzkumy archeologů se konaly v letech 1962-65. Podle dalších studií se došlo k přesvědčení, že dovoz se konal po moři z iniciativy rodiny se sídlem na Epíru. Z odborného rozboru vyplývá, že Svatý domek svou stavební strukturou a použitým kamenným materiálem neodpovídá oblasti Lorety. Při technickém srovnání Svatého domku s jeskyní v Nazaretě byla prokázána příbuznost a přiléhavost obou částí. Starou tradici také potvrzuje poslední výzkum způsobu opracování kamenů domku způsobem Nabateů rozšířeným v Galilei v době, kdy tam sv. Rodina žila. Také byl veden výzkum nesčetných symbolů vyrytých do kamenů Svatého domku a byla potvrzena podobnost.

Východní část domku s umístěným oltářem byla otevřena směrem k jeskyni. Tři původní zdi o výšce necelých 3 m bez vlastních opěrných základů, jak se uvádí, byly postaveny na jedné staré cestě.

Papežové Julius II. a Lev X. vystavěli začátkem 16. století nad domkem Panny Marie chrámový komplex. Bazilika má tvar latinského kříže a po bocích 12 kaplí. Svatý domek uvnitř trojlodní baziliky má zvenčí renesanční mramorové obložení podle D. Bramanteho. Jednu ze zdařilých kopií domku můžeme vidět i v pražské Loretě.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Jako téma rozjímání si zkusím představit vztahy uvnitř Svaté Rodiny a jak by měly vypadat naše vztahy podle toho, že jsme byli stvořeni k obrazu Boha (srov Gen 1,27). Jeho obrazem je již nyní Mariina láska, která touží být nám nápomocna, ale proti naší vůli nepůjde.

V modlitbě z brožurky "Svatyně svatého domku" do ní v duchu vstupme obracejíce se na Ježíše:

"Pane Ježíši! Příběh Tvého velikonočního putování do Jeruzaléma, když Ti bylo 12 let, končí návratem do Nazareta, kde jsi žil poslušně s Marií a Josefem (Lk 2,51).

Jdu spolu s Tebou a vcházím do chudého domku, který jsi posvětil modlitbou a prací, hovorem a mlčením. Usedám na zem a uctívám tajemství Tvého skrytého života. Tys mne vyzval, abych se stal členem Svaté rodiny, která z loretánského návrší pomáhá svým členům a poskytuje jim útěchu, svěřuje jim úlohu opatrovat dar Boží milosti, šířit pravdu a lásku a přinášet svým bratřím a sestrám odlesk světla, které rozptyluje temnotu, přemáhá strach a ohlašuje Vzkříšení.

Ježíši, Ty záře Svaté rodiny z Nazareta, posvěť naši malou domácí církev, oživuj stále mou víru, podrobuj ji zkoušce, zabezpeč její zásluhy a rozšiřuj pole působení své milosti. Amen"


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando (1880); Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca (1909); Gundisalvus Viñes Masip (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo (1936); Antonius Durcovici (1951); Maria Virgo de Loreto

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský