Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


ze slavnosti blahořečení
ze slavnosti blahořečení

relikviář
relikviář




blah. Anna Kolesárová
Anna Colesár

22. listopadu, připomínka
Postavení:mučednice čistoty
Úmrtí:1944

ŽIVOTOPIS

Narodila se 14. 7. 1928 ve Vysoké nad Uhom v dnešním slovenském okrese Michalovce nedaleko hranic s Ukrajinou. Území v té době (1920–1944) bylo součástí Horthyovského maďarského království.

Od dětství byla nazývána Anka. V 10 letech jí zemřela maminka. Zůstala s tatínkem Janem a starším bratrem Michaelem, kteří chodili pracovat na pole. Anka musela převzít starost o domácnost a bratrovi prý dokonce nahrazovala maminku. Svůj čas si rozvrhla tak, aby zvládala veškerou péči o domácnost (i pečení chleba, dobytek) a zároveň se mohla zúčastnit mše svaté nejen v neděli. Než by šla za kamarádkami, spíše chodily ony za ní a dost často šly potom společně do kostela. U sousedů Podhorínových se s nimi o sobotách společně modlila růženec a občas pečovala i o mladší děti. Byla přátelská, velmi milá a obětavá. Na nic si prý nestěžovala. Hleděla více na potřeby druhých než na vlastní. Byla vychována ke skromnosti a čistotě. Pravidelně přistupovala ke svátostem a její zbožný vztah k Ježíši spočíval i v tom, že nakonec raději volila smrt než hřích.

Bylo jí 16 let, když v době blížícího se závěru druhé světové války jejich obcí procházela fronta. Venku se střílelo a v některých domech se ubytovali němečtí vojáci. Místní obyvatelé se schovávali ve sklepích. Anka, aby nikoho nepřitahovala, se v ošumělých černých šatech po mamince ukrývala s tatínkem a dalšími osobami ve sklepení. Zde byli i v podvečer 22. 11. 1944, v době příchodu postupující sovětské armády, když k nim vtrhl jeden podnapilý ruský voják a vybral si ji se špatným úmyslem. Její otec prý chtěl předejít problémům a obrátil se na dceru se slovy: „Anko, dej mu něco k jídlu, jistě je hladový.“ Anka poslechla a vydala se ke kuchyni pro jídlo. Rudoarmějec šel za ní a začal ji obtěžovat. Vyhrožoval jí zastřelením nebude-li mu po vůli. Ona navzdory hrozbě kategoricky odmítla, ochotna raději zemřít než ztratit čistotu. Vytrhla se mu z rukou a utíkala zpět do sklepa. On ji následoval, naposledy varoval a přikázal jí, aby se rozloučila s otcem. Anka se k otci přitiskla, pošeptala mu poslední sbohem. Voják vypálil dvě kulky ze samopalu a Anka s vyslovením jmen Ježíše, Marie a Josefa zemřela v otcově náručí.

Pro současné boje v blízkém okolí byla druhého dne ve večerních hodinách potají pohřbena bez kněze. Až dodatečně, sedmý den po její smrti, vykonal pohřební obřady farář Anton Lukáč, který v Pavlovicích nad Uhom do farní knihy o zemřelých připsal k jejímu jménu „Hostiasanctæcastitatis“ (oběť svaté čistoty). Skutečnost svým podpisem potvrdilo pět svědků. Anka byla před setkáním se svým vrahem u zpovědi a přijala Eucharistii, v jejíž síle, podle všeobecného přesvědčení, jednala tak jak jednala. Její oběť je podle mnohých svědectví povzbuzením k předmanželské čistotě mnoha srdcí. K jejímu hrobu s nápisem: „Raději smrt než hřích“ putuje tisíce mladých lidí a část jich hovoří o zázraku, který se s nimi stal. Mladí ji prosí o pomoc v důležitých rozhodováních, jako je volba životního povolání nebo partnera.

Anna Kolesárová byla blahořečená 1. 9. 2018 na stadionu Lokomotivy v Košicích. Beatifikační slavnosti, z pověření papeže Františka, předsedal kardinál Giovanni Angelo Becciu, prefekt kongregace pro kauzy svatých.

POZNÁMKA

Při exhumaci byla v hrobě, v hloubce dvou metrů, objevena tři na šňůrce spojená zrnka růžence. Udává se spojitost s modlitbou tří zdrávasů za srdce čisté, věrné a moudré, které se u jejího hrobu již během přípravného procesu pro blahořečení modlili mladí lidé. Těch sem putovalo desetitisíce a mnohým se zde dostalo uzdravení srdce. Relikviář má tvar srdce, které je symbolem oběti a lásky. Má průměr asi půl metru a uprostřed lze přes perlu nahlédnout na ostatky Anny Kolesárové.

Relikviář je ze stříbra a je vsazen do vápencového kamene z mořského dna a znázorňuje ulitu pro vzácnou perlu. Stříbrné větvičky tvořící horní část srdce poukazují na utrpení Anny a připomínají Kristovu trnovou korunu. Věneček kolem perly symbolizuje čistotu. Tři malé květy naznačují mládí plné chuti do života. V jejich středu jsou zrnka růžence z hrobu. Okvětních lístků je celkem 53 jako zdrávasů v růženci. Autorem díla je Marek Husovský.

Relikviář po slavnosti v Košicích má od 30. 9. zůstat uložen v kostele Sedmibolestné Panny Marie ve Vysoké nad Uhom a druhý relikviář s ostatky Anny K. byl připraven pro katedrálu sv. Alžběty v Olomouci.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Cæcilia, virgo romana et m. (století neznámé); Philemon Colossensis (s. I); Ananias, m. in Perside (345); Benignus, ep. Mediolanen. (asi 470); Pragmatius (asi 517); Salvator Lilli et VII socii armeni: Cerun filius K'uraži, David filius Davidis, Ioannes Baldji K'adir filius Xodianin, Paulus filius Ieremiæ, Theodorus filius Davidis et Vardavar filius Dimbalac (1895); Thomas Reggio (1901); Petrus Ramirez Esqueda (1927); Elias (Iulianus) Torrijo Sánchez et Bertrandus (Franciscus) Lahoz Moliner (1936); Ferdinandus Maria Llovera Puigsech (1936); Anna Colesár (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský