Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Arsenius Josef Migliavacca
Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca

10. prosince, připomínka
Postavení:kněz OFMCap
Úmrtí:1909

ŽIVOTOPIS

Narodil se 13. 6. 1849 v Trigolo (60 km od Milána) v provincii Cremona v Itálii. Rodiče, Glicério a Annunciata roz. Strumia mu dali jméno Josef a uvádí se, že měl 11 sourozenců. Ve 13 letech Josef vstoupil do menšího diecézního semináře v Cremona. V necelých 25 letech, 21. 3. 1874, přijal kněžské svěcení a nastoupil jako pomocník faráře v Padernu. V dalším roce působil v Cassano d'Adda a v říjnu požádal o přijetí do jezuitského řádu. Noviciát začal 14. 12. 1875 v Cosse-le-Vivien ve Francii. První řeholní sliby složil 25. 12. 1877. Roku 1884 pokračoval v dalším teologickém studiu, které přerušil ze zdravotních důvodů. Po pobytu v Portoré (dnes Kraljevica) byl v roce 1887 poslán do Mantovy a pak do Benátek. Zde se znovu setkal s řeholnicí Josefinou Fumagalli, kterou znal z Cassano d'Adda a s níž později údajně zřídil či podle RadioVaticana obnovil kongregaci sester Panny Marie Těšitelky.

Kontakty otce Josefa s touto řeholnicí a různá nařčení přispěly k řadě nedorozumění. Mimo očerňování o. Josef prožíval i zhoršený zdravotní stav. Je známý jeho častý výrok: „Kříž je královskou cestou do ráje“. Provinciál Luigi Cattaneo v únoru 1892 v Mantově vyzval o. Josefa k vystoupení z jezuitského řádu. Ten se pak k odchodu rozhodl v srpnu a následně se věnoval utváření výše zmíněné kongregace sester se zvláštním charisma skutků milosrdenství zaměřených zejména na nemocné a sirotky. K jejímu zřízení došlo za podpory arcibiskupa Riccardia z Turína (pod lat. názvem Congregazione delle Suore di Maria Santissima Consolatrice - SMC). Duchovně ji o. Josef řídil 10 let až do udání ze strany dvou řeholnic, které vedlo k tomu, že opustil Milán a začal poslední etapu svého života. V 53 letech byl přijat do noviciátu kapucínů v Lovere, asi 40 km od Bergamo. Zde přijal jméno Arsenio po svatém poustevníkovi (s pam. 8. 5.) a 25. 6. 1903 složil časné sliby. Byl pak poslán do kláštera Borgo Palazzo v Bergamu. Trvalé sliby složil po třech letech. Je uváděn jako velmi dobrý zpovědník, kazatel a představený třetího františkánského řádu.

Zemřel ve věku 60 let. Blahořečený byl 7. 10. 2017 v katedrále Santa Maria Nascente v Miláně.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando (1880); Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca (1909); Gundisalvus Viñes Masip (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo (1936); Antonius Durcovici (1951); Maria Virgo de Loreto

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský