Victor, eremita
| 26. února, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | s. VII. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v 6. století v Plancy Troyes v oblasti Champagne na severovýchodě dnešní Francie do šlechtické věřící rodiny. Jeho výchova probíhala v přísné disciplíně v oblasti vzdělávání a náboženství. To mu nedělalo těžkosti, protože v modlitbě měl zalíbení a s láskou konal také asketické skutky a více se postil. Už ve velmi mladém věku zatoužil po mnišském životě, ale uznal důležitost vzdělání i pro život poustevníka. Když dosáhl patřičného vzdělání, přijal v Troyes kněžské svěcení. Vynikal štědrostí a po smrti matky se uchýlil na odlehlé místo Arcis-sur-Aube nedaleko Plancy-sur-Aube.Jako poustevník se věnoval vedle modlitby čtení posvátných textů i manuální práci. Pro toho, kdo zaklepal u jeho dveří, byl příjemným hostitelem a pověst o jeho dobrotě a radách, kterými dovedl pomáhat, se šířila krajem.
Bernard (pam. 20. 8.), který byl opatem OCist v Clairvaux, představoval Viktora ve svých kázáních jako muže „obdařeného velkou moudrostí, hlubokou zbožností a vroucí láskou“. Viktor měl i charismatické dary, ale už příkladem vlastního života obrátil prý mnohé hříšníky. Žil v neustálém společenství s Bohem a Bůh ho oslavil zázraky už za jeho života.
Zemřel asi na začátku VII. století v Saturniacu (dnes Saint-Vittre) v diecézi Troyes. Nad hrobkou sv. Viktora byl postaven kostel, ale v roce 837 jeho ostatky byly přeneseny do benediktinského opatství Montiéramey.
Výše zmíněný Bernard OCist na žádost mnichů z Montiéramey připravil Oficium k sv. Viktorovi a k jeho cti složil hymnus. Mimo to pro ně složil dva další chvalozpěvy. V nich připomíná, že nebe není místem zapomnění na zemi. Jasné Viktorovo patření na Boha, pohlcení do radosti, nevede k zapomínání na nás. Nebe nezatvrzuje ani nezužuje srdce, ale činí je něžnějším a soucitnějším. Andělé, ačkoli hledí na tvář Otce, neustále nám pomáhají. Jsou jakoby příkladem, že se nám může dostat pomoci i od svatých, budou-li naše prosby k nim v souladu s Boží vůlí.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Alexander, ep. Alexandrin (326); Faustinianus (s. IV.); Porphyrius, ep. Gazen (421); Agricola, ep. Nivernen (asi 594); Victor, eremita (s. VII.); Andreas, ep. Florentin. (s. IX); Robertus Drury♦ (1607); Paula a Sancto Iosepho Calasanctio Montal Fornés♦ (1889); Iosephus Rossi♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský