Robertus Drury
26. února, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | 1607 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1567 v anglickém hrabství Buckinghamshire do šlechtické rodiny. Od 1. 4. 1588 byl seminaristou v Remeši a 17. 9. 1590 přestoupil na anglickou kolej ve Valladolidu, kde byl vysvěcen na kněze, a kolem roku 1594 se vrátil do Anglie. Své kněžské působení pak vykonával v oblasti Londýna.V té době vládla Alžběta I. až do své smrti roku 1603. Ta byla dcerou krále Jindřicha VIII. a královny Anny Boleynové. Král Jindřich se rozhodl touto Annou nahradit svou první manželku Kateřinou Aragonskou. Římskokatolická církev nemohla k tomuto svazku dát souhlas, proto si král pomohl vytvořením anglikánské církve, jejíž hlavou byl on sám. On ani jeho dcera Alžběta I., ani její následovník na anglickém trůnu Jakub I. nechtěli mít v zemi římskokatolické kněze, a tak se na britském území z misionářů stávali mučedníci. Většinou jim před velmi krutou smrtí bylo dáváno na vybranou podepsat přísahu věrnosti panovníkovi jako nejvýše postavené hlavě církve a zachovat si život, nebo pozvolna zemřít rukou kata.
Když po Alžbětě I. nastoupil na trůn Jakub I., tak požadoval, aby byla podepisována nová přísaha, která uznávala jeho autoritu nad duchovními záležitostmi. Robert Drury to odmítl a v roce 1606 byl zatčen, protože katolické kněžství bylo řazeno mezi nejtěžší zločiny. Zemřel 26. 2. 1607 částečně oběšen s následným rozčtvrcením v Tyburnu v Londýně. Blahořečený byl 22. 11. 1987 papežem Janem Pavlem II. ve skupině 85 mučedníků, v jejichž čele bývá uváděn Jiří Haydock (připom. 12. 2.).
Alexander, ep. Alexandrin (326); Faustinianus (s. IV.); Porphyrius, ep. Gazen (421); Agricola, ep. Nivernen (asi 594); Victor, eremita (s. VII.); Andreas, ep. Florentin. (s. IX); Robertus Drury♦ (1607); Paula a Sancto Iosepho Calasanctio Montal Fornés♦ (1889); Iosephus Rossi♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský