Iulianus et Eunus
| 27. února, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | s. III. |
ŽIVOTOPIS
Příběh této dvojice mučedníků z Alexandrie v Egyptě je zaznamenán až od jejich cesty k soudu v době pronásledování za císaře Decia (249–251).Julián trpěl onemocněním dnou natolik, že nemohl ani stát ani chodit. K soudu ho proto nesli na židli dva sluhové, z nichž jeden víru zapřel a druhý, jménem Eunus, se svým pánem neochvějně vyznával Krista. Julián i věrný služebník byli z rozhodnutí soudu posazeni a přivázáni na velbloudy, pak vedeni celým městem a před zraky lidu ubičováni k smrti.
Takto jejich umučení popisuje Martyrologium Romanum. Někde bývá věrný služebník uváděn dvěma jmény Kronion Eunus. U něj je také vyzdvihována heroická oddanost Kristu při brutálním mučení ve snaze přimět ho k odvolání své víry. Je uváděno, jako by bičování přežil a byl nakonec upálen. S jeho uctíváním bývá připomínána jeho neochvějná víra, jakou by měli křesťané mít, i když čelí nepřízni osudu. Představuje nejvyšší oběť za vlastní víru a připomíná, jakým zkouškám čelili první křesťané, a takto nás chce posílit k pevnosti ve víře za všech okolností.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Gregorius, abbas de Narek et doctor Eccl (asi 1005); Iulianus et Eunus (s. III.); Besas (s. III.); Honorina (století neznámé); Baldomerus (asi 660); Hippolytus, abbas in monte Iura (asi 770); Basilius et Procopius Decapolita (asi 741); Lucas, abbas Messanen (1149); Anna Line (1601); Marcus Barkworth et Rogerius Filcock♦ (1601); Gulielmus Richardson♦ (1603); Francisca Anna a Virgine Perdolente Cirer Carbonell♦ (1855); Gabriel a Virgine Perdolente (Franciscus); Possenti (1862); Maria a Iesu Deluil Martiny♦ (1884)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský