Světci k nám hovoří...


sv. Řehoř z Nareku

Gregorius, abbas de Narek et doctor Eccl

27. února, památka
Postavení:opat a učitel církve
Úmrtí:asi 1005
Patron:nemocných; vzýván jako učitel modlitby
Atributy:kniha, kříž

ŽIVOTOPIS

Pochází z historického kraje Andzevatsik ve Velké Arméni, kde žil na konci 1. tisíciletí v klášteře Narek. Vynikl svou učeností i mystickou zkušeností, které se zrcadlily v jeho dílech. Působil v klášterní škole, stal se opatem a plný lásky k Panně Marii zde strávil celý život. Papež František ho apoštolským listem ze dne 12. 4. 2015 prohlásil „učitelem všeobecné církve“.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

UČITEL UMĚNÍ JAK ROZMLOUVAT S BOHEM

Narodil se kolem roku 944 v dnešním Yemişlik při okraji dnešního provinčního města Elazığ v tehdejší Arménii (dnešní Turecko). Matku ztratil už v útlém věku a otec Khosrow (pozdější arcibiskup) pak volil duchovní dráhu. Své dva syny Jana a Řehoře svěřil do výchovy matčina příbuzného Anania, který založil školu v Nareku a stal se zde u jezera Van (někdejší Arménie, dnešní Turecko) představeným kláštera. Řehoř vynikal zbožností, byl horlivý ve studiu, stal se mnichem, přijal kněžské svěcení a působil jako učitel.

Po Ananiově smrti byl zvolen opatem Řehoř. Měl vliv také na reformování mnišského života dalších klášterů. Dbal zejména na dodržování klášterních pravidel. Sám byl přirozeným vzorem. Svou moudrost prokázal v různých teologických spisech a stal se jedním z nejvýznamnějších básníků arménské literatury.

Řehoř z Nareku přispěl k základům arménské křesťanské kultury i řadou hudebních a teologických děl, z nichž nejznámější je “Kniha nářků”. Jedná se o 95 kapitol modliteb v básnické formě někdy nazývaných „Narek“ nebo méně často „Kniha nářků“. Řehoř v ní jako v testamentu vyjádřil i touhu, aby modlitby v této knize obsažené zprostředkovaly slova jeho samého po smrti, aby místo jeho hlasu jej rezonovala kniha. Kniha byla přeložena do více jak 30 jazyků. V knize vyniká modlitba s názvem „Z hloubi srdce rozhovor s Matkou Boží“ -podle tradice měl její zjevení. Řehoř skládal také hymny k příležitostem liturgických svátků. Všechna Řehořova poezie je natolik prodchnuta Biblí, že je nazývána vznešenou teologií.

Za den Řehořovy smrti bylo dříve považováno datum 7. 10. 1003 a v tomto století se uvádí rok 1005. Papež František 12. 4. 2015 mu na návrh kardinálů udělil titul „Učitel všeobecné církve“. Byl zmiňován i ekumenický význam tohoto udělení s uznáním věrnosti arménské církve evangeliu. Arménská církev památku tohoto Řehoře slaví 13. 10. a papež ji zapsal do všeobecného římského kalendáře na 27. 2. jako nezávaznou (či volitelnou) v roce 2021.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad příkladem sv. Řehoře z Nareku, který učí přijetí absolutní důvěry, úplného odevzdání se, s nímž se člověk otevírá projevům Boha v životě. Pokusím se o vsazení vlastního života do modlitby, která by se měla stát rozhovorem s Bohem.

Všemohoucí, věčný Bože, Tys naplnil svatého Řehoře, učitele a chloubu arménského lidu, mystickým učením; dej, ať je pro nás učitelem umění, jak s Tebou můžeme rozmlouvat a stále mít pro svůj život oporu ve svátostech církve. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(použito závěrečné modlitby)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gregorius, abbas de Narek et doctor Eccl (asi 1005); Iulianus et Eunus (s. III.); Besas (s. III.); Honorina (století neznámé); Baldomerus (asi 660); Hippolytus, abbas in monte Iura (asi 770); Basilius et Procopius Decapolita (asi 741); Lucas, abbas Messanen (1149); Anna Line (1601); Marcus Barkworth et Rogerius Filcock (1601); Gulielmus Richardson (1603); Francisca Anna a Virgine Perdolente Cirer Carbonell (1855); Gabriel a Virgine Perdolente (Franciscus); Possenti (1862); Maria a Iesu Deluil Martiny (1884)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.