Emetherius et Cheledonius
| 3. března, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | asi s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium Romanum nám zde dnes připomíná dva vojáky z římské armády na severu Španělska. Bývají uváděni jako bratři, kteří byli společně umučeni. Autentické písemnosti o jejich umučení nemáme. Některé prý byly páleny z císařského nařízení v té době nebo se ztratily jinak.To, co o Emeterovi víme, pochází z Prudenciova hymnu, který vycházel z přetrvávající místní tradice. Tento římský básník, žijící ve Španělsku asi v letech 348 až 413 (celým jménem Aurelius Prudentius Clemens), psal o mučednících v této zemi o něco více než po sto letech. Druhým, kdo o těchto dvou bratrech něco směrodatného zaznamenal, byl Řehoř z Tours.
Díky jim víme, že Emeter a Cheledonius podávali svědectví o své víře v Calahorře v Tarrakonské Hispanii. Pro pevnost své víry a za vyznávání Krista podstoupili celou řadu trýznění za vojenské služby v táborech poblíž Leónu v provincii Galicie. Nakonec byli odvedeni do Calahorry a tam po různých mukách sťati.
Oba dva mučedníci se 30. 9. 1791 oficiálně stali patrony města a diecéze Santander zároveň se schválením Officium Propriem k jejich oslavě papežem Piem VI. Ve druhé polovině XII. století král Alfons II. založil k jejich cti klášter, ve kterém byly uloženy jejich ostatky. Jejich hlavy byly později přeneseny do přístavního města Santander.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cunegundis, imperatrix (1033 / 1039); Marinus et Asterius (asi 260); Emetherius et Cheledonius (asi s. IV.); Cleonicus et Eutropius (s. IV.); Titianus, ep. Brixien (asi 526); Winwalœus (533); Arthellais (asi 570); Anselmus, abbas (803); Fridericus♦, abbas in Frisia (1175); Petrus Geremia♦ (1452); Iacobinus de´Canepacci♦ (1508); Liberatus Weiss, Samuel Marzorati et Michael Pio (Fasolus) da Zerbo♦ (1716); Petrus Renatus Rogue♦ (1796); Teresia Eustochius (Ignatia); Verzeri (1852); Innocentius de Berzo (Ioannes) Scalvinoni♦ (1890); Maria de la Concepción Loreto Antonia Cabrera Arias♦ (1937); Catharina Drexel (1955)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský