Světci k nám hovoří...


sv. Guimera

Guimera

13. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 931

ŽIVOTOPIS

Za místo jeho narození je považováno Carcassonne ve Franské říši, kde se později stal biskupem. Poloha města je martyrologiem uváděná jako Galie Narbonská, která byla římskou provincií na území dnešní jižní Francie.

Více zpráv máme o jeho uctívání než o jeho životě. Legenda popisuje jeho dobročinnost k chudým a zmiňuje se o jeho dětství, v němž nejednou rozhněval svou matku tím, že chleba, který upekla, Guimera rozdával chudým. Její hněv pak byl potlačen, když jejího uhněteného těsta začalo zázračně přibývat. Podle tradice vše, co později zdědil po rodičích, rozdal chudým.

Svůj život naplnil horlivým apoštolátem a určitými reformami podle jeho udávané účasti (ale neověřené) na více církevních sněmech počínajíce rokem 906 v Narbonne. Zemřel s pověstí svatosti 13. 2. 931 nebo 932. Udává se, že byl pohřben v bazilice San Nazario asi po 25 letech v biskupské službě.

Jeho relikviář se nachází v jemu zasvěceném chrámu v Carcassonne.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia (1237); Christina de Spoleto (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.