Nicolaus Paglia
| 16. února, připomínka | |
| Postavení: | provinciál OP |
| Úmrtí: | 1256 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1197 v Giovinazzu v italské provincii Bari do šlechtické rodiny. Studoval na univerzitě v Bologni. Už od dětství praktikoval určitou askezi po andělském zjevení jako mladého muže, kterým byl připravován na život v řádu, kde se nikdy nejedlo maso. Když v Bologni vyslechl kázání Dominika, rozhodl se pro vstup do jím založeného řádu. Na cestách po Itálii Dominika také doprovázel. Sám vynikl jako kazatel a legendární podání popisují různé zázraky, které konal. Mezi ně patří uzdravení ženy s tzv. uschlou rukou skrze požehnání křížem, záchrana dítěte, které spadlo do studny, i uzdravení němého děvčátka od narození, které mu přineslo košík s chlebem, a on s ním začal komunikovat.Mikuláš Paglia získal do řádu mnoho nových bratrů a v roce 1224 založil dominikánský klášter v Trani v Apulii a o 10 let později i v Perugii. V roce 1230 se na 5 let stal provinciálem řádové římské provincie a pak znovu v roce 1255. Projevoval se jako moudrý, zbožný a znalý muž. Ve funkci provinciála byl opatrný a přátelský.
Prosazoval také vytváření biblických konkordancí a papežem Řehořem IX. byl prý požádán o organizování křížové výpravy do Svaté země. Před dovršením věku 60 let zemřel a byl pohřben v dominikánském kostele v Perugii. Papež Lev XII. 26. 3. 1828 schválil jeho liturgickou úctu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Iuliana, , virgo et m. in Campania (neznámé století); Elias, Ieremias, Isaias, Samuel, Daniel… (309); Pamphilus duo, Valens, Paulus, Porphyrius, Seleucus, Theodulus et Iulianus (309); Marutha (před rokem 420); Philippa Mareri♦ (1236); Nicolaus Paglia♦ (1256); Franciscus Tóyama Jintaro♦ (1624); Marianus Arciero♦ (1788); Iosephus Allamano♦ (1926)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský