Světci k nám hovoří...


blah. Růžena z Viterba

Rosa de Viterbio

6. března, připomínka
Postavení:řeholnice
Úmrtí:1253
Patron:katolických dívek
Atributy:koš s chlebem, růže v ruce

ŽIVOTOPIS

Bůh ji mimořádně obdařil mystickými milostmi již v dětství. Na přání Panny Marie oblékla šat františkánské terciářky a pak zahájila své poslání namířené proti heretickému císaři Bedřichovi II. V ulicích i na náměstích vyzývala k duchovní i mravní obnově, přitom konala zázraky. V 16 letech ji vyhnali z města jako nebezpečný živel, ohrožující veřejný pořádek. S rodiči se uchýlila do Sorina a po smrti Bedřicha II. se vrátila domů. Chtěla do kláštera, ale nebyla přijata a za 2 roky zemřela.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

S VÍROU A LÁSKOU DOBÝVALA SVĚT PRO BOHA

Narodila se v chudé rodině ve Viterbu v Itálii r. 1233. Již od dětství ráda vyhledávala ústraní, zamilovala si modlitbu a rozjímání. Velmi se bála každého hříchu. Aby se cvičila v sebeovládání ukládala si posty. Co ušetřila pak rozdávala chudým.

Legendy vyprávějí, že jako malá již vzkřísila mrtvou tetu, od osmi let se začala ocitat ve stavu vytržení a později zmařila vliv kouzelníka tím, že jí v hořící hranici plameny neublížily; a uvádějí se další rovněž nedostatečně doložené zázraky.

Kolem 15 let (dle některých pramenů dříve) Růžena vážně onemocněla a v té době zůstávala častěji v bezvědomí a při procitání vyprávěla, že ji Panna Maria ve snu vyzvala, aby vstoupila do třetího řádu sv. Františka a v rodném domě si upravila jednu malou místnost jako celu, v níž by nerušeně mohla konat modlitby a skutky kajícnosti. Po uzdravení, v roce 1250, se stala terciářkou františkánského řádu a ze své domácí cely vycházela do města s křížkem v ruce, často si zpívala zbožné písně a při každé příležitosti napomínala lidi k pokání. Mluvila tak přesvědčivě, že lidé přijímali její rady. Brzy získala pověst kazatelky. V té době i na Viterbo dolehlo bludné učení albigenských a dívka Růžena povstala na obranu katolické víry. Díky rozjímání a mystickým zážitkům vystupovala velmi moudře, i když byla pokládána za nevzdělanou. Ve sporu mezi císařem Bedřichem II. a papežem Inocencem IV. se postavila na stranu papeže a vyzývala k tomu i spoluobčany. Pro své jednání byla v zimě i s rodiči vypovězena z města. Jejich cesta vedla do Castello Soriano, kde byla pro svou pověst uvítána. Přes všechno strádání se i ve vyhnanství věnovala kazatelské činnosti a byla dobře přijímána. Některým nemocným vyprošovala zdraví. Když na její přímluvu byl slepé dívce navrácen zrak, hned se několik bludařů vrátilo do katolické církve.

Po brzké Bedřichově smrti, kdy ve Viterbu došlo ke změnám, mohla se Růžena s rodiči vrátit. Dostalo se jí radostného přivítání, ale jejím přáním byl vstup do kláštera klarisek. Ten jí však byl odepřen pro její chudobu, protože neměla řeholními pravidly požadovanou výbavu. Přesto se dvakrát znovu pokoušela o dovolení složit sliby klarisek. Také předpověděla, že když ji klarisky nepřijaly za života, přijmou ji mezi sebe po smrti. Krátce nato těžce onemocněla a ve věku 19 let zemřela. Její předpověď se splnila. Její tělo po šesti letech bylo zcela neporušené. Dodnes odpočívá ve skleněné schránce. Po požáru v roce 1348 byla zhotovena ještě jiná rakev.

Raději smrt než hřích - to je přání mnoha mladých světců. Bůh vyzdvihuje a odměňuje jejich čistotu tím, že jim dává prožívat svou lásku, a právě život v této lásce je úžasnou silou. Protože poznali Lásku, touží po tom, aby i druzí Boha milovali. Jsou ochotni ke všemu, aby se Boží království šířilo po zemi. Vše pro Boha, to je podstata pokání za druhé. S tímto postojem Růžena přijímala vše, co ji potkalo, a tomu se máme od ní naučit i my.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Pro dnešek si dám heslo: Vše pro Boha a budu se snažit šířit lásku.

Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako blahoslavená Růžena z Viterba šířili lásku a ukazovali cestu ke spáse. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Fridolinus (asi s. VI.); Rosa de Viterbio (1253); Coleta Boylet (1447); Chrodegandus (766); Marcianus, ep. Derthonen (s. inc.); Victorinus, m. Nicomediæ (s. inc.); Quiriacus, presb. (s. IV in.); Evagrius (ca. 378); Iulianus, ep. Toletan. (690); martyres Amorii XLII (848); Ollegarius (1137)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.